Znáte ten pocit, když někam nechcete, ale váš nejlepší kamarád vás k tomu dokope, protože tam nechce být sám, takže tam jdete vlastně kvůli němu? Já tenhle pocit právě prožívám, můj nelepší kamarád Marcus (ne Gunnarsen) mě asi před dvěma hodinami ukecal na to, aby jsem s ním šla na hokej a přitom ví, že hokej nesnáším.
Sedám si na sedačku v přeplněným stadionu, kde je nehorázná zima a všude to tu smrdí potem. Klid... klid.., vezmeš si sluchátka a nebudeš to vnímat, jen tu počkáš s tím debilem, co sedí po tvé levici. Říkám si v hlavě, ne, že by to nějak pomohlo. Ale poslechnu svůj hlas v hlavě a nandám si sluchátka a zapnu si svůj oblíbený playlist na spotify a sjedu po sedačce trochu níž do pohodlnější pozice. Zaposlouchám se do písniček a nevnímám okolí, zavřu oči a vžiji se do písniček, jako kdyby jsem v nich měla hrát.
Právě začal poločas a na obrazovce se zobrazila takzvaná "Kiss Cam".
,,Tak teď si zahrajeme takovou menší hru, hra se nazývá "Kiss Cam" a probíhá takto, kamera ukáže na dva sedící vedle sebe a jak už z názvu vyplývá, tak si budete muset dát pusu. Přeji Vám příjemný poločas a hodně zábavy," Ozval se hlas z reproduktorů.
Camera ukázala asi už na deset lidí, když v tom jsem se tam objevila já a hnědooký blonďák, co zřejmě sedí vedle mě, ani jsem si ho nevšimla. Své čokoládové oči upřel do těch mých a jeho pohled sjel až k mým rtům, připadala jsem si pod jeho tajuplným pohledem tak malá a bezmocná. Jeho zrak se opět zvedl k mým očím a já celá ztuhla, vůbec jsem nevěděla, co mám dělat, nikdy jsem se nelíbala. Jen se uculil a naklonil se ke mně, jeho rty se lehce otřely o ty mé, nevím co se to se mnou děje, ale ucítila jsem takový zvláštní šimravý pocit v podbřišku, ale nebylo to nepříjemné, ba naopak. Jeho pohyb jsem zopakovala, jeho rty na to zareagovaly velmi rychle a otřel se o ty mé ještě něžněji, jak před tím a takhle to šlo do té doby, dokud nám nedošel vzduch. Pomalu se ode mě odtáhl s přivřenýma očima, jeho rty byly stále pootevřené, nejraději bych ho políbila znovu. Počkat co? Co to plácám? Vždyť ho ani neznám. V jeho očích se šťastně zajiskřilo a jeho uličnický úsměv to mu ještě dodal tu správnou šťávu. Mé tváře zajisté nabraly odstín červené, proto jsem raději sklopila pohled k zemi.
Po chvíli jsem pohled upřela na černovlasého kluka po mé levici, který na mě jen zíral s otevřenou pusou. Jen jsem pokrčila rameny, nasadila si sluchátka a začala přemýšlet. Musela jsem se zamyslet nad tím klukem. Tajně jsem ho sledovala, když v tom se na mě i on podíval. Chápete to?! ON SE NA MĚ PODÍVAL! Okamžitě jsem se podívala jinam a hrála jakože nic, ale s mými hereckými výkony mi to bylo k ničemu. Nedalo mi to a musela jsem se na něj podívat znovu. Ale to byla chyba....
Ahoooj, jsem po dlouhé době (asi 4 měsíce XD ops) zase zpátky a s novou knížkou, tak snad se bude líbit. A ještě něco! Jako lidi vážně? 94 follow? Děláte si ze mě srandu?😍 Já vás asi určitě miluju!! Jen 6 follow a mám 100!!!! Chápete?! A to jen díky vám! Taky nechápu knížku Win, ona má 1k votes?! Moc vám děkuju!! Nevím co bych bez vás dělala, luffuju vás!!😍😍❤️😂
ČTEŠ
Kiss Cam (Martinus Gunnarsen - CZ)
FanfictionPrávě začal poločas a na obrazovce se zobrazila takzvaná "Kiss Cam". ,,Tak teď si zahrajeme takovou menší hru, hra se nazývá "Kiss Cam" a probíhá takto, kamera ukáže na dva sedící vedle tebe a jak už z názvu vyplývá, tak si budete muset dát pusu...