Sakra nestíhám, vběhl jsem do kuchyně si vzít aspoň jogurt jako snídani a po dojezení si vzal batoh a vyběhl z domu. Ještě že to nemám do školy daleko kdybych zaspal zak by mě táta zabil a to bych fakt nechtěl.
Ok konečně jsem tu celý zpocený jsem se opřel rukou o zeď. "Aaaa bál jsem se že nepřijdeš" řekl Sem a poplácal mě po zádech. "Promiň kámo zadpal jsem" řekl jsem Sem je kývl hlavou na gesto že chápe a už jsme vyrazli do školy.
"Co máš teď za hodinu" zeptal se Sem když jsme byli u skříněk Angličtinu s Hromovou a ty" zeptal jsme se "Angličtinu s Plechovou" řekl smutný výrazem Sem "Hah nechtěl bych" řekl jsem a bral si věci na Angličtinu. "Ahoj Daveee" (čte se Dejve). Řekli nějaký holky na chodbě mile jsem se usmál a taky je pozdravil "Čau holky". "Ty je znáš..." zeptal se Sem "Nemám nejmenší tušení co jsou zač" a začal se se Semem smát , do chvíle kdy zazvonilo "No tak zatím Dave" Zatím Seme" rozloučili jsme se rozešli se do svých tříd.
"Konečně poslední hodina za náma" řekl jsem a šli jsme na oběd.
"Dave můžeš před nás zavolali na mne nějaký holky" a já šel k nim "Dík holky dneska je tu plno jako každý Pondělí" pronesl jsem a usmál se. Asi si myslíte že jsem nějak oblíbený mezi holkama, no já zrovna ne holky se se mnou baví jen aby se ptali na bráchu.
Když jsem dorazil domů tak tam něco táta řešil s nějakou paní, což bylo překvapivé protože táta řeší vše v práci. "Jeee ahoj Dave jak bylo ve škole..?" zeptal se taťka jinou otázku jsem ani nečekal "Ale jo v pohodě žádný test jsme nepsali ale jdu si udělat úkoly takže když mě omluvíte.." řekl jsem šel rovnou do pokoje bylo mi jasný že když jde o učení tak nic nenamítne.
Když jsem si udělal úkoly taki někdo zaklepal na dveře a rovnou vešel. "Ahoj brácha mám pro tebe překvapení" řekl můj starší brácha a držel v ruce nějakých pět papírků. "Dík Keve... za co jsem si zasloužil překvapení..." zeptal jsem se i když mi bylo jasné že to překvapení bude kvůli mému svátku. "Přeci kvůli svátku a podával mi těch pět papírku ale nebyli to papírky ale vsrupenky na baseballovej zapas kterej se konal v tuhle středu. "Omg brácha díky..." ale když mi došlo že je škola tak mi ten úsměv zmizel. "Ale nemůžu tam bude škola" řekl jsem bráchovi se smutným výrazem. "Nebude v úterý se jse do školy a pak středa,čtvrtek a pátek je nějaký školní volno" když to dořekl myslel jsem že jsem ten nejšťastnější člověk na světě. "Omg dík ještě jednou" nemáš zač vzal jsem pět jeden pro tebe a čtyři pro tu tvou partu" "Děkuju, a ty tam jdeš taky" "Jo jdu tam s Benem, no mic už jdu zatím se měj. "Jop ahoj a dík"
Ben je Kevův přítel Kev je totiž gay.
Je ráno konečně můžu říct klukům o těch vstupenkách. Když jsme vylezl z postele byl jsem plný energie údělal ranní hygienu potom se šel nasnídat, kelímek od jogurtu hodil do koše a když byl čas vyrazil jsem.
Když jsem viděl čekat Sema na chodníku rozběhl jsem se naproti němu, bohužel jsem to neubrzdil a tak jsem na něj spadl seděl jsem na jeho rozkroku. A jelikož je Sem gay tak byl rudý jako rajče a já začal cítit jak se mu začínají napínat kalhoty. V tu chvíli mě z něj schodil. "Hej k-kámo sorry j-já nechtěl" v tu chvíli se na mne kouknul tím jeho vražedný pohledem. "D-Doufám že když jsi mi tak běžel naproti tak máš dobrou výmluvu. V tu chvíli jsem hned věděl že se bude zase usmívat. "Jop mám lístky na baseballovej zápas na středu.!!" v tu chvíli se utvořil na tváři tak velký úsměv že zářil jako slunce možná víc. "Oh můj bože... odpuštěno" zbytek cesty jsme si povídali o těch lístkách.
Když jsme byli před školou a všem z naší party jsem dal lístky vyrazili jsme do té nejhorší části dne ale ani ta nám nemohla tu úžasnou novinku zkazit.
Když jsem přišel domů udělal jsem si úkoly a vše potřebné tak jsem si vzal pátku a vyrazil za klukama na baseballové hřiště. "Ahoj tak jsem tu kluci..." a zamával jsem na ně pálkou.
"Ok takže mužem začít" řekl Tom a šel na své místo, i když nechodíme na zápasy tak i tak když hrajem tak to bereme vážně. Po baseballu jsme šli na pizzu a řešili věci na zítřejší zápas. Po jídle jsme se rozdělili a šli domů. Když jsem přišel domů tak jsem se šel vykoupat a pak rovnou do postele.
"Juhuuuuuu je ráno slyšíte ráno !!" Zařval isem hned co jsem se probudil a jak jsem slyšel vedle tak jsem nebyl sám tak moc šťastněj. Slyšel jsem jak brácha řve že je to tu, vyběhl jsem na chodbu a tam jsem se potkal s Kevem ten skákal hned jak jsme se potkaly tak jsme si zatančili náš šťastný taneček a běželi si udělat jídlo. Kde jsme potkaly tátu "Čau kluci když... jste tak šťastný a plný energie je potřeba uklidit celej dům až přijedu domů dám vám za to výplatu jo díky tak zatím čau" než jsme se nadáli táta byl pryč. Tátova připomínka nebyla zrovna bezvadná ale naší náladu nám skazit nemohla stejnak by jsme neměli co dělat, a tak jsme začali uklízet.
"Tak a je to..." řekli jsme s bráchou a šli se připravit. Připraveni jsme čekali jen do 3 hodiny aby jsme mohli vyrazit bylo 2:43 a slyšeli jsme jen jak se otvírají dveře byl to táta.
"Kluci to jste mě ale mile překvapili"
Řekl a dal každýmu 2 000,- na ruku. Ještě dejte nákup do lednice a jste propuštěni, s bráchou jsme se usmáli a skládali jídlo do lednice.
Bylo 2:55 a my jse šli obout, po rozloučení jsem vyrazil naproti klukům a brácha šel za Benem.
Tak a jsme tu řekli jsme když jsme viděli frontu nebyla velká byli jsme tu o 10 minut dřív a tak jsme se dostali dovnitř docela brzo.
Právě jsme vevnitř a čekáme než to začne, když jsem s rozhlédl po stadionu uviděl jsem sedět na VIP sedačkách tu paní která si povídala s tátou. Docela mě to udivilo protože tan můžou sedět jen sponzoři co já vím, ale když to začalo tak jsem jí přestal věnovat pozornost. Už jsme tam byli 45 min a náš národní tým vyhrával díky tomu pálkaři byl fakt dobrej. Ahh jak já miluju baseball řekl jsem si v hlavě a stále pozoroval.
Když badeball skončil zklamaně jsme odešli každý domů. Když jsem přišel domů byla tam zase ta paní. "Dobrý den pozdravil jsem jí" "Ahoj ty musíš být Derekův nejmladší syn že..." Derekův ona si týká s tátou?? "Emm.. ano můžu se zeptat nebyla jste náhodou před chvíli na baseballu ..??"
"Ano jsem sponzor a.." "Ahoj jsem domaaaa" zařval můj brácha přes celej dům. "Ahoj ty jsi Kevin že" začala si povídat ta ženská s bráchou a já šel do pokoje.
Víkend uběhl jako voda a už bylo pondělí ale jelikož jse onemocněl tak jsem zůstal doma. Bylo 3:34 a brácha furt nikde tak jsem si zašel pro jídlo, v tu chvíli bouchly dveře a bylo mi jasné že to je brácha ale slyšel jsem ještě nekoho toho jsem však neřešil. "Ahoj brá...cha" řekl jsem se zaskočeni protože vedle něj stál ten pálkař ze středy. "Ahoj tohle je Even" "Čau... Dave že...??" pozdravil mě ten kluk s velice velice tmavými vlasy "J-jo aahoj nehrál jsi náhodou ve středu baseball...?" Zeptal jsme se a na sucho polknul. "Jo hraju baseball... ty taky..??" Když ale cokoliv řekl tak jsem ho nemohl poslouchat byl jsem moc až mooooooooc šťastný.
"J-jo ale n-nehraju zápasy"
"Co tu vlastně děláš" zeptal jsem se
"No přestoupil jsem na vaší školu a chodím do stejné třídy jako tvůj brácha a tak mi řekne něco málo o vaší škole a jak to tam chodí."
"Aha tak to jo" nechtěl jsem zdržovat a tak šel do svého pokoje.
Mám hlad jak vlk višel jsem z pokoje a do někoho narazil, když jsem ale zjistil do koho tak jsem mohl málem umřít narazil jsem do Evena.
"Moc moc se omlouvám" řekl jsem vážně upřímně.
Doufám že jse kapitolka líbila <3
