Ráno bylo celý v háji. Jako by nestačila ta hrůza minulého večera, kdy zmizelo všechno pivo z lednice. Prázdné lahve se sice zatím nenašly, ale jejich bývalý majitel vyváděl jak pominutý. Zrovna hrála Sparta proti Baníku a to si umíte představit ten řev, když jeho oblíbeny Pillsner Urquell nebyl na svém místě! Nakonec strávil celý večer v slzách s tváří přitisknutou do opěrky gauče a když zápas skončil, ani nevěděl, kdo vyhrál. Vraťme se tedy k našemu zkaženému ránu. Celé osazenstvo kuchyně probudil hlasitý řev. Tentokrát ale nekřičel okradený sportovní fanoušek, ale velký červený hrnec Richard. Frustrovaně bušil do dlaždic na zdi, až z ní padaly keramické střepy, které se rozbíjely o podlahu. Starý papiňák Pavel, (přezdívaný Kapr) nervózně pobublával ještě dříve, než otevřel oči. Fialový plecháček Monika s velkým obrázkem melounu na boku seskočil z poličky a nenápadně se snažil zjistit, co se děje. O několik chvil později se objevil modrý keramický hrnek na čaj Iveta s dvěma uchy ve tvaru křídel. Rozespale si protřel oči a nadále ospale shlížel ze své poličky na to, co se bude dít. Richard už do zdi nebušil, ale stále nadával na celé kolo. Pavel bublal čím dál hlasitěji, než plecháček Monika prozíravě přiskočil a vytáhl ho ze zásuvky. Richard se překvapeně otočil a přestal nadávat. Z velké police vedle dřezu vyskočila duhová keramická miska Hanička a žlutý keramický hrnek s kočičkou Mařenka a obě se hnaly k plecháčku Monice. Schovaly se za ni a nechápavě koukaly na Richarda. Ten se tvářil velice uraženě, neřekl ani slovo a hnal se zpět na své místo. Dveře linky se za ním hlasitě zabouchly. Všichni zúčastnění si vyměnili zmatené pohledy a chtěli se vrátit zpět na své poličky, když v tom se linka znovu otevřela a vykutálelo se několik prázdných lahví od ztraceného piva. O několik chvil později se ozval Richardův naštvaný hlas: V lednici už nic není! On to zbylé pivo vypil...
