11."Chceš jít k moři?"

334 26 10
                                    

Harvey

Musel jsem odtamtud vypadnout, dělalo se mi zle při pohledu na to jak jsou spolu šťastní, Lottie měla být moje...jak je možný že ten zmetek byl rychlejší? Nemůžu ty dva vidět spolu, při pohledu na Lott bych se rozbrečel a při pohledu na toho podrazáka bych zvracel....

Právě sedím na pláži, nohy mi oplachuje voda z moře, a slunce mi nemilosrdně svítí do očí.

Cítil jsem pocit nenávisti, jako by v mém těle vymřela láska, tak moc bych chtěl Lottie pro sebe, každé ráno se s ní probouzet a večer s ní jít spát, objímat a líbat jibpři každé přáležitosti, udělat cokoliv proto aby byla šťastná, ale až teď mi došlo že jediné co chci je to aby byla šťastná...a jak se ukázalo tak šťastná je, ale s ním... a pokud chci aby se pořád usmívala a byla spokojená, tak musím tolerovat to že Ryan byl rychlejší než já, a že mám prostě smůlu.....

Vím přehnal jsem to...udělal jsem tam vážně scénu, ale to jen proto abych ukázal to jak mi na ní záleží a jak moc ji mám rád... Jsem vážně idiot...musím se jim omluvit...všem...

Ryan

Tak neskutečně mě nasral...kdybych mohl nebo spíš chtěl..rozbil bych mu hubu...bylo by mi to jedno jak moc by ho to bolelo nebo že by to někdo viděl, jen aby jsi uvědomil že má prostě smůlu, Lottie už je moje...jen moje..

Nemohl jsem se koukat na to jak se neustále klepe, možná jí i vadila naše přítomnost.

"Chceš být na chvilku sama?" Optal jsem se jí co nejvíce mile to šlo.

"Jen to ne.." zašeptala.

"A půjdeme se projít?" Zeptal jsem se znovu a čekal na její rozhodnutí.

"Jo.." usmála se na mě a já jí věnoval polibek na čelo, kluci už byli zase ve svých pokojách, a vzhledem k tomu že mi pořád stáli v předsíni, tak nám nebránilo nic v tom opustit byt.

"Chceš jít k moři?" Optal jsem se mé malé Princezny když už jsme byli venku.

"Jasně" usmála se, teď už mi přišla klidnější než předtím, je také možné že to jen skvěle maskovala ale i za tu chvíly co ji znám jsem poznal že ona se moc přetvařovat neumí.

"Sakra" zaklel jsem tiše když jsme mířily na pláž a já v dálce uviděl Hárvyho. Lottie se podívala stejným směrem jako já. Jen co hp uviděla se začala znovu klepat...ne jen to ne..tohle jsem způsobit nechtěl kurva...

"Pojď jdeme pryč..." obejmul jsem ji okolo ramen a vedl ji pryč.

Když jsem se ale podíval zpátky na místo kde Hýrvy ještě před chvílý seděl..tak už tam nebyl..ale mířil přímo k nám.

Nechtěl jsem zapůsobit zbaběle, tak jsem se Lottie omluvil a odešel, nechtěl jsem ji zrovna teď nechat samotnou ale mám tady nevyřízené účty.

Lott se vyčerpaně posadila do písku a nohy si přitáhla k tělu, viděla že jdu k Hárvymu, ale byla moc slabá na to mi něco říct nebo mě zastavit.

"Co chceš?" Vyjel jsem po Hárvym když jsem byl asi pět metrů od něj.

"Nechci ti nic udělat, nestojím o to aby Lottie viděla to jak se tady navzájem vraždíme, šel jsem za vámi z jiného důvodu tak se prosím uklidni." Řekl celkem klidně.

Jen jsem si ho přeměřil pohledem a naznačil mu aby pokračoval.

"Chtěl jsem se ti omluvit...přehnal jsem to..jen jsem do ní zamiloval a mám ji fakt moc rád, chci aby byla šťastná, a ikdyž ne semnou tak s tebou, přeju Vám to, a pochopím když už semnou nebudeš chtít mít nic společnýho..." sklopil hlavu a promnul si ruce, viděl jsem na něm že ho to opravdu mrzí, že nám to přeje a že mu na Lottie záleží, stejně jako mě, miluju ji a nikdy mi na nikom nezáleželo více než na ní.

"Neblbni brácho, taky jsem to přehnal, a omlouvám se" řekl jsem naprosto upřímně.

"Fakt?" Zvedl hlavu s celkem překvapeným obličejem.

"Jasně že jo" přikývnul jsem a plácnul si s ním, lehce jsem ho poplácal po zádech stejně jako on mě.

Když jsem se chtěl otočit na moji Princeznu, padl mi na ni pohled okamžitě, stála totiž za námi, a pravděpodobně celý tenhle rozhovor slyšela.

"Takže všechno dobrý?" Zvídavě se na nás oba podíval.

"No jasně" přikývly jsme oba s úsměvem.

"Děkuju" zašeptala a já ji okamžitě obejmul stejně jako ona mě, po chvíly jsem ji jednou rukou pustil a naznačil Hárvymu ať se přidá, ani.na chvíly nezavával a obe nás pevně obejmul.

"Je možný že jsi tak malá?" Optal se Hárvy Lottie a já se uchechtnul, tuhle otázku si kladu pořád.

"Blbečku" odpálkovala ho se smíchem a všichni jsme se zasmály.












♥♥

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jan 26, 2018 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

_Road Trip Story_Kde žijí příběhy. Začni objevovat