1.Kapitola - Začátek

94 5 2
                                    

Rok 1500
Itálie

Jen tak se procházím po cestě a najednou vidím jak přede mnou nějaké stráže odvádí dítě nějakému otci a on se je snaží přemluvit, aby mu to dítě nechali.A najednou ze střechy skočil Assassin a zabil dva stráže, Ten otec si vzal své dítě a utekl pryč. Mezitím na toho assasina se vrhnuli další stráže, někteří lidé utekli, jiní nevěřícně koukali já jsem se také díval. Bylo to neuvěřitelné, jak tam s nimi bojoval, (nejvíc obdivuji na Assassínech to že umí tak dobře zacházet s tím jejich Hidden bladem). Jak tam tak bojoval tak přiběhly další stráže, ale už ti více obrnění, bylo jich na něj moc. Chvílemi jsem si myslel že to nezvládne, ale zvládl. Povedlo se mu to, zabil všechny stráže. Potom už se jen rychle vytratil, vylezl na střechu a jen tak si skákal parkour.

Takže jdu dál a vidím že v obchodě mají ovoce za výhodnou cenu, tak si koupím jedno jablko protože na víc zatím nemám, no tak jdu a vidím tam nějaké dítě které sedí u rohu a je úplně slabé a vychudlé. Smutně se na mě podívá a já se na něj usměju a dám mu to jablko které jsem si koupil. Dítě poděkuje, usměje se a zakousne se do jablka.

Tak jdu a vidím jak se za mnou ozve: říkala jsem ti že tě tady nechci už nikdy vidět!!, a obzvlášť ne s jídlem. Vypadni !!

To řvala na to dítě asi jeho matka, možná nevlastní. Vzala mu to jablko, zahodila ho pryč a vykopla ho pryč.

Přišel jsem za ní a začnu jí vyčítat, proč se ke svému dítěti takhle chová. Když se s ní tak hádám tak přiběhne ten kluk a začne mě tahat za rukáv ať toho nechám, že to nikam nevede.

Ale matka ho chitne za ruku, da mu facku a odkopne ho pryč.

Řeknu si že tohle není normální, takže ji řeknu co si o sobě myslí a proč ho tak bije?!

Odpoví ze prý se narodil jako naprostej pitomec a že nic neumí a je hnusnej.

Tak jí řeknu že takhle se k synovi nechová, a že jí něco ukážu.

Řekne že je jí jedno jestli ten kluk umře nebo ne, ale jde za mnou ať jí teda ukážu to co chci.

Takže jdeme jdeme a dojdeme k nějakým strážím.
A ona se mě chce na něco zeptat, ale mezitím já už to všechno šeptem povídám strážím.

A oni ji za nedlouho odvedou, mezitím když ji odvádí, pořád na mě křičí.
Já už se jen usměju a běžím za klukem.
Přijdu za ním a ptám se kde má tatínka.
Kluk odpoví že už před 2. Lety umřel.

A já si řeknu že teď je z něj sirotek.


tak jdu ke strážím a řeknu jim že tento kluk je sirotek a že nemá žádné příbuzné a že nevím co s ním.
A tak se mě stráže zeptali jestli bych se o něj mohl postarat.
Odvětil že je mi to jedno, záleží na klukovi.
Kluk na to, že bude rád.

Takže jsem ho přijal sice jsem byl také sám ale to nevadí, protože teď už sám nejsem já ani on.

První kapitola jest za námi
Děkuji za pozornost 😀
#Vexor

Učeň AssassínaKde žijí příběhy. Začni objevovat