Proč zrovna on?DRAMIONE

Proč zrovna teď?

Ahojte všichni. Kdo tohle čte si asi všimnul že týden nevyšla kapitola. Všichni znáte to omlouvání:já neměl čas atd. ale moje hlavní potíž je že jsem byla líná něco napsat. Takže tady to máte:-)
                   iStepa

Potkala jsem kluky. Co tu děláš Mio? byla první Ronova reakce. ,,No...j..já js..sem......šla do knihovny" řekla jsem ale viděla jsem že mě prokoukli. A teď vážně, proč tu jsi? zeptal se protměnu Harry. Nachtěla jsem jim nic říkat o Malfoyovy. Pak jsem si vzpoměla, že ke kotavé větě můžu dát i příběh a budu doufat že mě neprokouknou.
,,No já jsem si půjčila knížku  Lektváry nejmocnější a teď jí jdu vrátit" řekla jsem a v duchu doufala že nepotkali Malfoye.
To jsem se v případě jednoho z mých nejlepších kamarádů spletla. Ron už chtěl jít dál, když v tom Harry zamyšleně řekl:,,Nestál náhodou u knihovny Malfoy? " a zvedl oblčej od země a podíval se mi do očí. Věděla jsem že určitě ví že jdu za ním , co jsem ale nevěděla  , nebo jsem si to spíš nemyslela byla Harryho reakce. Normálně by začal skoro na půlku hradu řvát že je na 90℅ smrtijed a spoustu dalších věcí ale on se ke mně jen naklonil a zašeptal: Vím že jdeš za Malfoyem a taky vím že nemá žádnou cenu ti v tom bránit.Usmál se na mě úsměvem který jako by říkal já-to-vím-a-je-mi-to-jedno-jestli-to-tak-chceš a spolu s Ronem odešli.
Chvíly jsem jen koukala na místo kde stál před chvílí Harry, ale pak jsem si vzpoměla na Malfoye a skoro jsem se rozeběhla ke knihovně. Když jsem tam ale doběhla nikoho ksem neviděla, cítila jsem však něčí pohled. Najednou se za mnou vynořil Malfoy. Nadskočila jsem leknutím, ale taky proto že vypadal jako když jde na nějaký"nóbl ples". Cítila jsem se trapně, protože jswm na sobě měla jen modrou mikinu a džíny. ,,Neboj, vypadáš krásně." řekl těsně za mnou. On snad umí číst myšlenky! pomyslela jsem si.
,,Vy taky nejste k zahození pane" řekla jsem možná až moc svůdně. Otočila jsem se k němu zády, protože jsem si uvědomila co jsem právě řekla a červenala jsem se jak rak. Najdou vzal moji bradi do ruky posunul s ní i celou mou hlavu nahoru abych se mu musela dívat do očí. Proč mi to děláš? zeptal se náhle s mě zatím neznámým hlasem plným zklamání,smutku ale hlavně lásky.Co tím myslíš? zeptala jsem se ho a chytla jeho tváře do svých dlaní aniž bych věděla proč jsem to udělala. Pustila jsem jeho tváře když jsem vyděla jeho výraz. Hemžily se ve mně různé pocity. Smutek,zklamání,naštvanost sama na sebe, ale hlavně něco čemu jsem nechtěla uvěřit. Láska.