,,Di do pokoje takhle se nebudeš chovat!" Zařval na mě a ve mě se vařila krev.,,Nemám důvod !" Cítila jsem na tváři pálivý otisk. Byla jsem na zemi. Šáhla jsem si pod nos a cítila jsem tekutinu. Kopl mě do břicha. ,, Už sakra slyšíš?!" Rychle jsem se zvedla a běžela do pokoje. Jak si mohla máma vzít takového kreténa. Začala jsem se ošetřovat. Po chvíli jsem si balila věci. Utíkám tady to už nevydržím. Otevřela jsem okno a vzala papírek s tužkou. Zamysli se jakého kreténa sis vzala. Dala jsem papírek na stůl a šla k oknu. Skočila jsem. ,, Au" šeptla jsem a zvedla se. Běžela jsem do blízkého lesa co máme u zahrady. Opřela jsem se o strom a podívala se na dům. Omluvně jsem se podívala a šla dál. Bylo docela tma a trochu jsem se bála. Najednou uslyšela jsem za sebou křupnutí klacku.,,H-al-lo?" Opatrně jsem se podívala za sebe a uviděla ve měsíčním světle postavu. Vypadala na muže. Zpanikařila jsem a utíkala. Snažila se neuklouznout nebo spadnout. Najednou jsem se propadla.,,Vodopade! Sakra pocem! Tys tam viděl určitě zvíře co? Tak jdeme domů"uslyšela jsem rozkaz na..em.. kdo je Vodopád? No nic no to už se nedozvím. Porozhlidla jsem se a zjistila jsem že jsem spadla k nějaké jeskyně. Vytáhla jsem z batohu lucernu a posvitila před sebe. Byla to taková díra do skály , ale.. ,, Tam je nějaká zkulina?" Pošeptala jsem si pro sebe a došla jsem ke zkulině. Za ní jsem slyšela něco. Zkusila jsem se protáhnout a podařilo se. Hned jsem šlapala do něčeho mokryho. ,,To je ono! Tady je podzemní voda! No tady se zatím utábořím" řekla jsem si v mysli a šla k suchymu místu. Vzala jsem nějaké klacky co byli poblíž a zapálila zapalovačem. Tohle byla taková malá jeskyně takže se to nemůže probořil. Postavila jsem si stan a hned vlezla do něj. Roztáhla jsem spacák a vyšla ven. Produkovalo studený vítr a já zkusila najít čím bych ti mohla zavřít. Náhle jsem našla velký placaty šutr a zkusila ho prevalit ke zkulině. A je to. Dala jsem do ohně více dřeva a u něho záhadně usnula.
Ráno mě probudila zima. Oheň vyhasl a já neměla žádné klacky. Takže musím ven super. Odtáhla jsem šutr a vyšla ven. Byla krásně vonět rosa. Miluji to. Pod stromem bylo záhadně suché dřevo a hodně. Vzala jsem i šišky a šla zpátky do jeskyně aka můj nový "domov". Rozdělala jsem oheň a vzala jsem si sušenku z batohu. Po chvilce myšlení jsem se vydala ven si něco najít. Mám štěstí chodila jsem rok na skauty. S sebou jsem si vzala pro jistotu nůž. Chvilku jsem si jen tak šla a pak jsem uviděla nějaké lidi. Ne to nejsou obyčejný lidi to je.. Máma! A ten kreten! Hrabal díru. Máma byla od krve. Takže je..,,Zrůdo!" Brečela jsem a dívala jsem se na něj.,,Ale tady je naše malá Karolínka neboj ty tam půjdeš taky." Rozešel se ke mně a já měla v ruce nůž. Už na mě sápal a já měla strach že jsem ho bodla do hrudi. Najednou se sesypal k zemi.,,To zaplatíš" řekl mezi dechy a já čekala kdy vypustí poslední dech. Vytáhla jsem nůž a podívala jsem se na něho.,,To je za mámu" řekla jsem a běžela k máme. Klekla jsem si k ní a brečela la jsem. Proč jsem odešla od ní? Je to jen kvůli mě. Pohladila jsem jí tvář a zaslachla hlasy v povzdálí. Byl čas odejít a já utíkala k mému domovu a zakryla sutrem. Opřela jsem se o zeď a dala hlavu do dlaních.,,T-to je moje -ch-chy-ba!" Řekla jsem mezi vzliky a slzy neustávali. Podívala jsem se na nůž který byl od krve. Od teď budu vraždit lidi. Pomsta mámě jak se k ni všichni chovali.,,Hele?" Zaslechla jsem ženský hlas.,,No?" A tenhle byl taky ženský. ,, Neviděl jsi tu-tu Karolínu? Jak utekla" už jsem věděla že je to o mě.,,Ne neviděl zajímalo by mě proč" ,,mě taky a.." a další jsem už neslyšela. Byli moc daleko. Ach jo. Zajímalo by mě jak to pokračuje. Vylezla jsem ven a sledovala je. Nasadila jsem si kapucu od mé černé mikiny a šla za nimi.,, Snad ji najdou protože by jí byla škoda" řekla jedna asi barbína.,, Stejně bych si ji adoptovala ta její máma je úplná kráva" ,, jo to je ani neumí vychovávat děti" táhle věta mě opravdu naštvala. ,,Moje máma nebyla kráva.." otočili se a já měla zklopenou hlavu,,... A uměla vychovávat děti!" Zařvala jsem a běžela jsem za nimi. Oni pískali a "běželi" po tich svých podpadkach. Byla jsem rychlejší. Bodla jsem obě do zad 2x. Byli mrtvý. Prohrávala jsem jejich kabelky a vzala jsem peníze. Byla jsem skoro milionář. Pak jsem zase utekla. Po chvilce jsem se rozhodla že si půjdu něco koupit k jídlu. Vzala jsem si kapucu a trochu se upravila. Vešla jsem do zdejšího obchodu a koupila jsem si hromadu jídla. Zaplatila a odtáhla domu. Tohle mám snad na rok pokud to nesezeru dnes.
