Ahoj... Em... No... Jsem... Jsem Nela... Je mi čtrnáct let. Celkem normální zrzavá holka s pihama a zelenýma očima... Holka která žije poblíž Ostravy... Holka která je radši sama a má ráda HP. Ve škole většinou kreslím nebo píšu nesmyslné citáty. Sama. Takže něco jako tábor pro mě nic skvělého nebylo. V přírodě jsem byla sice ráda ale na tábor jsem se necítila. Jednou se ale šťastně ozvalo z kuchyně:„Pojedeš na tábor" Nestačila jsem ani nic říct a už mi hodila kufr na postel. „Sbal si" řekla s úsměvem a hodila mi na nohy asi tři mikyny. „Tábor..." řekla jsem si pro sebe v tichosti aby mě máma neslyšela. Vím proč to udělala. Neměla jsem totiž ani moc kamarádů. Spíš skoro žádné. Bavila se mnou jedna holčina jménem Kamča. Byla to prostě černovlasá hnědooká holka. Taky byla celkem normální. I ona na ten tábor jela. Ale na rozdíl ode mě se těšila. Tak mě mamka vysadila u nádraží. Dotáhla jsem kufr ke dveřím a zamávala jsem mamce která už odjížděla a s úsměvem mi zamávala nazpět. Z hluboka jsem se nadechla a tiše si pro sebe řekla: „Bude to fajn" Najednou do mě někdo strčil. Bylo to nechtěně, šlo to vidět. Podívala jsem se mu do tváře. Na pohled byl pěkný. Měl trošku tmavší hnědé vlasy a průzračné modré oči. Pousmál se. Najednou jako by mi vyplo. Jeho oči mě tak zaujali až... „Hej..." uchechtl se. „Ty taky jedeš na ten tábor?" řekl s úsměvem. Začervenala jsem se ale stále jsem mlčela. Luskl mi před očima a zase se zasmál. „No?" řekl se stálým úsměvem na tváři. „N-no... Jo" zakoktala jsem a pořád jsem hleděla do jeho očí. „Ty toho moc nenamluvíš, co?" řekl a prohlédl si mě. Taky se na chvíli zahleděl do mojich očí. Usmál se ještě víc. „Jsem Lukáš" řekl. „A ty si..." řekl nejistě. „Nela" vyhrkla jsem co nejrychleji. "Rád tě poznávám, Nelo" řekl a ze srandy se uklonil. Já se usmála a taky jsem ze srandy chytla konce trička a nadzvedla je. „Ráda tě poznávám, Lukáši" zasmálal jsem se. Ustoupil a já vešla na nádraží a hned po té vešel on. Čekalo už tam pár lidí a mezi nima byla i Kamča. Přiběhla ke mě a objala mě. Já jsem jí zmáčkla a řekla jsem jí o Lukášovi. Ona se zasmála a hodila na mě pohledem ve stylu: "Teď do tebe budu rejpat a budu si z tebe dělat srandu. Užij si to." Kolem nás stálo dalších pár lidí. Měli kolem třinácti až šestnácti. Lukáš se na mě často otáčel (I já na něho, neříkám že ne) a vždy se na mě usmál a já mu úsměv oplácela.
Tohle je zatím vše. Na úvod je to celkem dlouhé, já vím... Ale když už jsem se tak rozepsala... XD
~Skořice
ČTEŠ
Údolí Motýlů (❎)
Teen Fiction"Mám pro tebe skvělou zprávu!" zapištěla mamka z kuchyně a potom přišla do mého pokoje. "Pojedeš na tábor!" Příběh průměrné holky kterou potká táborová láska.
