Záhadný kluk

122 10 1
                                    

Najednou zazvonilo. Vzala jsem učebnice a šla na chodbu . Tam stál kluk ,kterého jsem shodila na sebe. Vypadalo to jako kdyby někoho vyhlížel . Najednou se otočil na mě . ,, Ahoj , víš , říkal jsem si , že když už jsme udělali tu akci , tak se můžeme trochu poznat . Jestli chceš ... ," řekl a já kývla . Laito se na nás nasraně a žárlivě koukal a pak nahodil vystrašený výraz když uviděl , že jsem mu zmizla z dohledu .

 A tak jsme šli po chodbě . ,,Já jsem Nakada Yuki a ty ? " zeptal se zvědavě . Odpověděla jsem s úsměvem :,, Uzumaki Konan . " ,,Můžu ti říkat Kon-chan ? " ,,Hm , tak já ti budu říkat Yu-kun . " A tak jsme si povídali o různých věcech . Cítila jsem se s ním dobře a taky jsme ho trochu využívala , abych naštvala Laita . 

Strávili jsme spolu celý školní den . Když skončila poslední hodina , zeptal se mě na telefonní číslo . Vytáhla jsem mobil a nadiktovala jsem mu svoje číslo a on mi řekl zase svoje . Když jsem odcházela , zamávala jsem mu a bratři Sakamaki na mě čuměli . Když jsme nasedli do limuzíny , vytáhla jsem mobil a domlouvala jsem se s ním , že se v 10 večer někde setkáme . Najednou mi někdo vzal mobil a četl zprávy .

 Subaru pak najednou rozdrtil mobil a řekl , že nikam nejdu . Najednou limuzína prudce zastavila a já hodila držka na zem . Bylo to docela komický . Někdo stál před limuzínou a já stále ležela na zemi . Když jsem chtěla vstát , někdo otevřel dveře . Najednou dovnitř nastoupili 4 upíři . Když jsem si chtěla sednout na svoje místo , někdo ho už zabral . Najednou se ozval Laito : ,, Smůla , buď si sedneš na mě nebo si zůstaň na zemi . " 

Zůstala jsem sedět na zemi . Jinak , místa byla zasednuta kvůli tomu , že se rozvalovali . Když jsme byli v sídle , šla jsem do pokoje . Oni řešili nějaké věci . Když bylo 10 hodin , vylezla jsem z okna a skočila jsem po větvi na kterou jsem se vytáhla a slezla ze stromu . Pak jsem si uvědomila , že ví , co chystám udělat . 

Šla jsem nebo spíš jsem běžela do města . Nikdo za mnou , nikdo přede mnou . Cítila jsem se volná . Uviděla jsem kostel . Představila jsem si , že mám svatbu . Bože Konan , vzpamatuj se ! Koukla jsem se jinam a šla jsem pryč . Začala hrát svatební hudba a dveře od kostela se otevřeli a tam stál Laito . Chtěl jít za mnou , ale já zdrhla pryč . Hodila jsem po něm pánvičku . Narazila jsem do záhadné osoby . Byl to Yuki . Laito přišel blíž . 

Pokračování příště .... :33

Konan a rodina SakamakiKde žijí příběhy. Začni objevovat