Jurtix

1.kapitola - Nový domov

Kuba na mě jen hodil vražedný pohled a rozběhl se dolů.

Z POHLEDU HOUSE (KUBY) :
„Čůs" vyjekl jsem na Pepu
„Nazdar wole"vykřikl a hodil taškama o zem , jakoby mě chtěl zmlátit.
„Konečně si dojel , tašky a věci hoď támhle a mezitím ti Bax ustele postel"
v tu chvíli se do toho vložil i Štěpán
„Jó a já jsem tu ta služka jo 😑?"
„Pan Vedrál je pryč , takže ano 😂"
„Hahaha , jak vtipné.."vypískl ze sebe Štěpán
„No tak Štěpko , jsem unavený chci jít spát"zatlemil se Pepa , Štěpán jen obrátil oči v sloup a běžel pro prostěradla.

večer

Z POHLEDU ARTIXE (PEPY) :
„Tak dobrou hoši !" zakřičel jsem do prázdna
„Dobrou !" uslyšel jse zborový hlas a usnul.

........................................................................
Kde...kde to jsem ?
„Halóó..hey.. !" zakřičel jsem do prázdna , vůbec nevím kam mám jít..co mám dělat ?
Otočil jsem se a spatřil jsem temný tunel..tak temný..jen na konci svítí taková malá žárovička , nemám na vybranou..
*křup*
co.. co ?
„Halóó,kdo..kdo si ?"spatřil jsem nějaký stín , ale než jsem se vztihl nadechnout ta postava mě přimáčkla k zídce.
Tajemný : „je můj rozumíš ?"
Já : „c-co ? o čem mluvíš ? kdo vůbec jsi ?"
Tajemný : „prostě je můj !!" zarazil mi nůž do břicha , v tu chvíly se to světlo začalo přibližovat.
........................................................................
„Pepooo..Pepoo , vstávej !"lomcoval semnou Jura
*hhhha* nadechl jsem se a posadil do turka.

Z POHLEDU JURY :
[slyšel jsem nějaké volání , ten hlas patřil Pepovi. Ihned jsem vstal a běžel dolů]
„No konečně jses probudil" vypustil jsem ze sebe , a pozoroval jak je vystrašený a pomalu lapá po dechu.
„Co se stalo ?" pokračoval jsem.
„J-já..s-sám..n-nevím.." vykoktal vystrašeně ze sebe.

Z POHLEDU ARTIXE (PEPY) :
„D-doneseš m-mi p-prosím v-vodu" vykoktal jsem a švyhl sebou o postel.
„Somozdřejmě" vykřikl a běžel do kuchyně.

„Tady máš"
„Děkuju , pomůžeš mi prosím vstát ?"
„Eh..jistě" podal mi ruku a já ji přijal , podal mi vodu a já se napil. *škrt*
vylil jsem na nás vodu..
„Ehm..promin"omluvil jsem se
„V pohodě , nemůžeš za to" a usmál se , och ten jeho úsměv 😍.