Byznys místo lásky : The Story Continues

Moje Lexa

Clarke čekala na židli v nemocnici na pohotovostním oddělení, nedalo se to nazvat přímo místností. Její matka byla za bílými závěsy, které dopřávaly pacientům soukromí a šla se podívat na její nemocnou kamarádku/ ženu/ manželku.

Clarke nevěděla jak přesně má jejich vztahu dál říkat. Clarke okamžitě vyskočila na nohy, jakmile se její matka mihla za závěsem a odhrnula ho.

"Je to dobré zlato, Lexa bude v pořádku." Oznámila Abby zatímco si přehodila kolem krku stetoskop.

Obrovská úleva, kterou Clarke cítila, byla nepopsatelná. "Děkuji, mami."

"Jackson říká, že Lexa byla velmi dehydratovaná a její hladiny leukocytů byly trochu nízké, což vedlo k současné infekci. Byla umístěna na intenzivní péči aby obnovila tekutiny a poskytli jsme jí antibiotickou léčbu. Bude muset odpočívat pár dní, ale brzy se vrátí domů. Prostě se musíme ujistit, že z nemocnice nechytne žádnou jinou další infekci a její horečku budeme sledovat. " Sdělila Abby.

Clarke přikývla.  "Můžu jí vidět ? "

"Spí, ale jistě že můžeš zlato, ale jen na chviličku. Ujistím se aby jí přesunuli do soukromého pokoje. Vidím nějaké reportéry venku a hádám, že někdo poznal Lexu a hned to řekl tisku. Bude to v pořádku zlato, slibuji. "Abby se usmála a snažila se trochu uklidnit svou dceru, která měla mrzutý výraz. Její zarmoucené oči plné bouře emocí že bylo téměř nemožné říci, co se jí honí hlavou.

Clarke své matce přikývla na znamení díku, která byla na noční směně, a poskytla její ženě tak rychlou pozornost. Mladá doktorka odtáhla závěs na stranu a spatřila svou spící manželku na pojízdném lůžku, trubičky spojené s žílami a monitory s přísavkami přiléhající k její hrudi.

Clarke si přitáhla židli, vzala Lexy ruku do své a políbila jí na vršek. Přečetla si údaje na monitoru před postelí aby zjistila co přesně je s její manželkou.

"Budeš v pořádku Lex. Sakra ty jsi mě ale k smrti vyděsila." Slzy začaly padat z blondýnčiných očí, pocit teplé ruky a to jak viděla že se do Lexy těla pomalu navrací barva zmírnilo její obavy. Clarke si povzdechla a položila si Lexy ruku na tvář.

"Omlouvám se Lex, za to že jsem byla takový nevšímavý idiot. Já jsem si myslela že ..." Ze rtů ale vyšel jen další vzlyk. " Ujistím se, že tohle udělám správně. Jen se uzdrav prosím." Clarke políbila Lexu na čelo a držela její ruku ve své dokud nebyla přerušena zdravotní sestrou.

"Omlouvám se že ruším, ale přesunujeme — Doktorka Clarke?" Harper zalapala po vzduchu když uviděla nádhernou blondýnku jak v emocích sedí u postele.

"Harper, ty máš dnes službu na tomhle podlaží ? " Zeptala se Clarke unaveným hlasem, stále držící Lexinu ruku u svého těla a zahřívající ji.

"Ne, ale Vaše matka říkala, že mám přijít a postarat se o velmi důležitého pacienta. Neměla jsem tušení že jde o Lexu. Mám zavolat nějakým příbuzným ? Její ženu ? Harper vzala kartu se záznamy a zkontrolovala léčbu podnikatelky.

" Ta manželka je tady... Jsem to já." Přiznala se Clarke, její hlas byl nakřáplý a tichý,ale dívala se Harper do očí.

Harper znovu zalapala po vzduchu, Vy ? Co? Jak ? Já myslela, Já jsem si myslela ... Co ?" Harper se snažila vstřebat tu informaci tak rychle jak jen mohla.

"Omlouvám se, že jsem ti lhala, doufala jsem že udržím naše manželství jako tajemství protože to bylo pohodlné a pomáhalo to Lexe s jejím byznysem. Mělo to být falešné, ale není to falešné. Nic není falešné, ne mé city, ne to jak se kvůli ní cítím." Clarke začala vzlykat, více slzy bylo osvobozeno a trhalo její emoce.