// POZASTAVENO//STARVING・굶주리는・:|[Vmin]|:

1.

20. únor... Ugh, další den o ničem, den který jen dál a dál prodlužuje moje utrpení, ztěžuje mi dýchání a probouzí mě ze spaní... Mám příšerný hlad... Už je to čtvrtý týden co mě můj nevlastní otec vykopl z domu, a živit se odpadkama a pít vodu stékající z roztékajícího se sněhu na střechách nijak moc záživné není, mám na sobě roztrhané, ani ne nijak moc teplé oblečení a celkově vypadám jako totální vandrák.

No jen řekněte, jak si má někdo takový najít práci kterou by byl schopný dělat, a aby měl vůbec nějakou šanci na to, aby takovýho otrhance vůbec pozvali i třeba jen k pohovoru?
Sice mi je pořád jenom 17 let ale do školy díky mému otci nechodím a práci jak sem řekl taky nemám... No tohle je takovej obyčejnej život  Park Jimina...

Jak tak jsem přemýšlel o svém životě, přestal jsem vnímat okolní svět, šel jsem pořád a pořád dál názvy ulic myzely v dály za mnou a pak se zase objevily předemnou nové, které zase v zápětí hned zmizely jak ty předchozí... Takhle bych dokázal chodit pořád a ještě bych šel i teď, ale opak se stal pravdou když jsem se místo nohamam dotýkal země mojí zadnicí a rukou si třel nově svítící bouli na mojí hlavě.

,,Pitomej sloup!" křikl jsem si nahlas pro sebe, ale pak se před mým zrakem ojevila něčí dlaň se slovy ,,Vstávej z tý země nebo nastydneš."

Zvedl jsem pohled a už jsem si skoro myslel že jsem mrtví, protože to stvoření co předemnou stálo, to nemohl být člověk nýbrž anděl. Ale tato představa zmizela hned po tom co vedle nás projelo auto rozmočeným sněhem od bahna, který spláchl ně i tu, do té chvíle božsky vypadající bytost. V tu chvíly už mě dotyčný držel za ruku a zvedal ze země.

,,Pojď semnou tady nemúžeš zůstat". Řekla smočená postava otírající si bahno z obličeje.

Znovu mě dotyčný popadl za ruku a rychlou chůzí, tedy já musel popobýhat; jsme se vydali vstříc rušnými ulicemi velkoměsta.

Ahoj lidi! Tak zase po dlouhé době něco :D divte se nebo ne, ale tentokrát to prostě není texting mno... Prostě nebudete hold líný číst delší texty a nebo se na to vykašlete a půjdete si přečíst něco v podobě 30 slov v jedné kapitole. Mimochodem teď něco důležitějšího a zajímavějšího... VYDÁVÁNÍ kapitol bude na principu večer napíšu, ráno vydám, protože doma nemám wifi (sad life). Tak doufám že se vám začátek líbí, a že vám to později nezhnusím.