- Dalila je dívka bez kamarádů, nikdo se s ní nebaví, ale všechno začne odznova, noví spolužáci, nová utrpení, nová radost, nové štěstí, další láska. Tenhle rok mě uplně změnil, vlastně změnil všechno.
Je 1.9 což znamená že je první den školy, je přesně 6:35 a já už nestíhám. Vyletím z postele jak střela vystřelená a mířím si to o přímobdo koupelny kde si udělám hygienu a lehce se namaluju - řasenka, linky, makeup. Po raní sprše jsem měla namířeno do skříně, ale to bych nebyla já kdybych si neukopla malíček o prah dveří z koupelny, sesunula jsem se na zem a povzdychovala. Po 5 min jsem vstala a šla se konečně obléct, vzala jsem si růžový kroptop k tomu modré džíny s dírama na kolenou a bíle tenisky -
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Byla jsem koneče hotová mohla jsem jít do kuchyně se nasnídat, cestou jsem zabušila na bratrovi dveře protože byly hned vedle mých, vlastně to patří i do mojí rutiny. Byla jsem už v kychyni a sedla si na židli která byla u barmanského stolu. Zanedlouho přicupital i můj brácha tedy Tonda, "No Antoníne, co ti to tak trvalo?" řekla jsem se smíchem, jen se na mě vražedně podíval a vzal si banán já jablko. Poton jsem si šla pro batoh a čekala na Tondu u dveří už nachystaná. Konečně dorazil a mohli jsme vyjít, asi si říkáte kde je naše mamka, no ta chodí vždy brzy ráno do práce takže proto. Běželi jsme sprintem k zastávce autobusu který jsme jen tak tak stihli. Vystoupili jsme před školou, Tonda, jelikož patří do těch "populárních" lidí tak se rozběhl za svou skupinou, já nepatřila do žádné že... jak jinak. Hodila jsem to za hlavu a vešla do budovy školy, automaticky jsem šla do moji skříňky kterou jsem hodně dlouho neviděla, vytáhla jsem si z ní učebnice a leťela do učebny. Byla jsem ve třídě jako poslední... zase a šla se posadit na své místo které bylo v zadu u okna. Nachystala jsem si své věci na lavici, konečně zazvonilo. Do třídy vešla učitelka s dalšíma 2 klukama, byly hezcí, strašně moc ale co by se zahazovali s holkou jako jsem já. Byla jsem vystresovaná protože vedle mě bylo zrovna místo a pak u nějakého kluka. Ale bože, oba mají tak úžasné vlasy. Pak nastala chvíle... na kterou jsem nevěděla jak mám reagovat, "Grier si sedne ke slečně Ren, a Dallas si sedne k Petrasovi" řekla vznešeně učitelka, nevěděla jsem kdo je kdo, přisedl si ke mě kluk se špinavými blond vlasy, měl hluboké hnědé oči, byl úžasný, viděla jsem jak všechny holky už vlhnou z každého jeho pohledu. Dívala jsem se na něj asi moc dlouho a od promluvil, "Co na mě furt zíráš" řekl tiše a lehce se pousmál, "Tak promiň" na to se zasmál a rozhlížel se po třídě, na mě se ještě ani jednou nepodíval, proč by vůbec obracel své oči na můj škaredý obličej. Už jsem se na něj radči nedívala a sledovala lidi z mé třídy které si ještě pamatuji, našli se jedinci na které jsem zapoměla ale to je jedno. Slyším hlučný zvonek a celá třída se rozběhne ze třídy ven jako nějaké stádo volů, což také byli. Balila jsem si věci, kluk za mnou si balil věci a ten druhý taktéž. Spolusedící už vyšel a ten druhý také. Konečně jsem se vyhrabala ze třídy kde byly lavice rozházené jako po útoku nějakých divokých zvířat, což byla taky pravda. Zavřela jsem dveře od třídy a v tu mě zarazila něčí ruka vedle hlavy, lekla jsem se a trochu odskočila, podívala jsem se na dotyčného, byl to ten nový který seděl s Petrasem, byl z blízka tak krásný, nádherné tmavé oči ach, je tak dokonalej. "Potřebuješ něco?" zeptala jsem se drze a na to mi hned odpověděl "Jo, nechceš někam zajít? Třeba do starbucksu?" zeptal se mě a já zrudla až na prdeli, "To beru jako souhlas" a pohladil mě po tváři a odešel zřejmě před školu. Všechny holky na něm vyseli pohled a já šla směrem k němu, "Tak si nakonec přišla, tak jedem?" na to jsem s chutí kývla a nasedla do auta o které se opíral. Dojeli jsme do starbucksu, vešli jsme dovnitř a objednali si chutné cafe. "Jak se vlastně jmenuješ?" zeptal se mile, "No, Dalila, ty?" "Oliver" měl tak krásné jméno. Dopili jsme cafe a šel to zaplatit, následně jak přišel mávala jsem mu penězma před obličejem, "Vem si ty peníze za to cafe prosímtě" řekla jsem mu důrazně, jen se přihloupě zasmál "Já jsem tě vlastně tak trochu pozval ty hloupá" hned potom jsem přestala mávat penězma před jeho obličejem jak retard. "Chceš hodit domů?" "Ok" a nadyktovala jsem mu adresu, zjistila jsem že máme spoustu společných věcíba taky jsem zjistila že bydlí kousek odemě. Zavezl mě před dům a otevřel mi dveře jako správný gantleman, vystoupila jsem a poděkovala za kávu, "Nemáš zač krásko" a sedlbsi do auta. Vešla jsem dovnitřa šla do pokoje, ale cestou mě zarazil můj milovaný bratříček.... "Kde si jako byla?" Čekal jsem na tebe před školou jak debil" řekl naštvaně, "Byla jsem na kafi, a navíc ti je 15 takže na mě nemusíš furt čekat než se za tebou doplatím a budu ti furt krýt prdel" a zasmála jsem se, jen odešel uraženě do svého pokoje a prásknuk dveřmi že málem nevyletly z tramu. Šla jsem si dám teplou sprchu, poté jsem si šla obléct věci na doma - volné bíle triko a černé tepláky. Vzala notebook a šla omrknout facebook
1 ŽÁDOST O PŘÍJETÍ Co to sakra, proč by mi někdo posílal žádost? Rozklikla jsem to, stálo tam Oliver Dallas. Okamžitě jsem to přijala a v tu mi přišla hned zpráva od něho
Oliver- Ahoj, vzpomínáš si ještě na mě? 😋 Já- Že se vůbec ptáš. 😊💁 Oliver- Super, nechceš se jít zítra semnou projít do parku? Potřeboval bych ti něco říct. 😶 Já- OK. 🙂 Oliver- Fajn tak hned po škole OK Já- Dobře, teď už musím jt. Oliver- Ahoj 🙋 Já- Čau
Nikam jsem nemusela ale už mě boleli oči tak jsem si šla lehnout a následně usla.
TAK, TADY MÁME 1. ČAST PŘÍBĚHU, DOUFÁM ŽE SE ZATÍM LÍBÍ A LÍBIT BUDE FURT. ❤️❤️
