Martinus
Spadla. Můj bratr se zhroutil na zem a začal brečet. Okamžitě jsem zavolal záchranku a naše rodiče. Chytl jsem Marcuse a snažil jsem se ho odnést do postele, ale dokázal jsem to jem po sekačku. Když přijela záchranka odvezla nás s Annie v bezvědomí do nemocnice. Náš táta musel Marcuse držet, protože se sotva udržel na nohách a stále brečel když už jsme byli v nemocnici tak jsme se posadili a čekali. Marcus na tom byl hodně špatně. Čekali jsme tam asi tak šest hodin. Bylo to dlouho. Potom tam přišel doktora řekl nám, že Annie je v komatu, ale, že se do dvou měsíců vzbudí. Marcus už přestal brečet a zeptal se jestli můžeme Annie vidět. Nemohli jsme prý až za týden.
Marcus
Bylo mi hrozně. Nedokázal jsem se udržet na nohách. Pořád jsem brečel. Jediné co mě udržovalo při životě byla představa, že se Annie vzbudí. Už uběhl týden a já hned po škole šel do nemocnice. Ležela tam, věděl jsem ,že vnímá. Políbil jsem ji a už se těšil až se vzbudí. Chodil jsem za ní každý den.
Už uběhl měsíc a já se šel podívat jestli se náhodou nevzbudila. Když jsem přišel k jejímu lůžku tak tam nebyla. Čekal jsem až se vrátí. Měl jsem velikou radost. Přišla, ale měla berle, vůbec mi to nevadilo jen co si sedla začal jsem ji líbat a ona spolupracovala. Bylo mi tak dobře.
Annie
Jen co jsem se vzbudila už jsem stála na nohách. Musela jsem mít berle, protože když měsíc ležíte tak je to celkem náročné. Když jsem se vrátila tak na posteli seděl Marcus. Byl šťastný. Jen co jsem si sedla na postel začal mě líbat
