První školní den:
Přišla jsem do školy. A nemohla jsem najít třídu tak jsem se zeptala jedný party kluků jestli neví kde to je.
"Ahoj nevíte kde je 2D?"
"Ty jsi kdo?" Zeptal jse mě kluk s hnědýma očima, vlasy měl také hnědé byl hodně vysoký. A docela i hezký.
"Já, já jsem Korra, Korra Well jsem tu nová." Řekla jsem a on se usmál.
"Fajn si tu nová a co má bejt. Najdi si tu třídu sama, nejsem tady od toho abych všem radil kde je jaká třida." Řekl a strčil do mě až jsem spadla a všechny učebnice se mi rosypaly na zem. Jenže ten vysokej kluk mi přišel povědomí.
Přišla ke mě ňáká holka a řekla.
"Ahoj jsem Bella, Bella Watsn. A vstávej, pomůžu ti s učebnicema."
"Dobře. Já jsem Korra Well. Kdo byli ti kluci."
"Ta partička? To jsou největší průšviháři tady na škole. Johna už kvůli tomu vyhodili z 2 škol."
"Ten John je ten vysokej?"
"Jo to je on. Proč?"
"No příde mi povědomí. Ale to se mi asi jen zdálo."
"Dobře tak pojď nebo přídeme pozdě jsme ve stejné třídě."
Když jsme přišly do třídy sedly jsme si vedle sebe.
Na konci vyučování jsme šli s Bell do města popovídat si a tak.
"A Korro proč ti John přišel ráno povědomí? A proč než jsme odešly ze školy se na tebe díval jak kdyby tě znal?"
"No před roken než ho vyhodili ze školy jsme spolu chodily ale on se pak líbal s Valerii s mojí nejlepší kámoškou od tamtut. Valerie měla autohlnehodu před týdnem zemřela bylo mi jí strašně líto."
"To mě mrzí. No a se teda stalo s Johnem?"
"No dala jsem mu facku a s brekem jsem běžela domů. Prašla s dveřmi od pokoje a brečela jsem. Bylo mi v tu chvíli hrozně trvalo mi měsíc než jsem se z toho dostala úplně."
"Co na to říct je to děvkař."
A když jsem to dořekla tak mi po tváři tekla slza. Bell mě obejmula a řelka že to bude dobrý. Pak mě doprovodila domů byly jsme chvíli unás povídali si. Pak Bell šla domů a já šla k počítači měla jsem tam zprávu, Johna ktrý byl právě online.
'Ahoj.'
Co chceš.?'
'Korro vím že jsem udělal chybu a chci to napravit.'
'Ale víš že ti nevěřím?.'
'Jo vím a právě proto to chci napravit.'
'Můžeš to zkusit ale nepovede se ti to...'
'Pojď ven.'
'Teď ?'
'Jo teď. Prosím.'
'Ne nejdu strčil si do mě tak že jsem spadla a měla jsem málem zničené učebnice...'
'Ale no tak hysteko klídek. Promiň. Pojď ven prosím.'
'Fajn...'
Samo sebou že se mi nechtělo ale šla jsem.
********
"Ahoj." Řekl s úsměvem.
"Čau."
"Co si tu dobu dělala co jsme se neviděly?"
"Nic zajímavého akorát Valerie zemřela." Řekla jsem smutně a povzdychla si.
"O to mě mrzí. Si v pohodě?"
"Jo jsem. No a co ty?"
"Já? No mě po tom průšvihu co se stal tak mě přeložily sem. No a tady šikanuju mladší."
"Aha, to musí bejt zábava." Řekla jsem ironicky a zasmála se. Pak jsme si ještě povídaly. A dobrovodil mě domů.
Pohled Johna:
Nevěděl jsem že ji ještěněkdy potkám ale potkal jsem. Dnes ráno ve škole. Strčil jsem do ní a o na spadla. Paravdě jsem to udělat nechtě ale kluci o ni nevéděli neřekl jsem jim to. A taky to že jsem se k vůli ní řezal. Neměl jsem odvahu jim to říct. Taky jsem jim to neřek. Teprve dneska mi došlo že ji pořád miluju. Kvůli tomu jsem nemohl spát...
Další den:
Byl jsem strašně ospalý. Chtělo se mi spát ale nemohl jsem. Přišel jsem ke škole a šel jsem k mojí partě.
"Čau jak je ." Řekl jsem a kluci se na mě podívali a Ben se zeptal.
"Co ti je? Spal si vůbe?"
"Popravdě ne."
"Tak co si debil nebo co?"
"Nevim ale debil nejsem."
"Zapoměls, dneska dem do kina na horor."
"Já vim sorry."
Po vyučování jsme šly na ten novej horor TO byl zajímavej ale né zas tak strašidelnej.
Když jsem přišel domů šel jsem si lehnout měl jsem toho všeho plné zuby...
'
