Jedna Short story

42 6 27
                                    

Seděla jsem na balkoně a koukala na noční oblohu. Slyšela jsem klapot kopyt a otočila jsem se. ,,To už to chceš zase zkusit?" Řekla překvapeně máma. Já se na ní podívala. ,,Jasně, jednou to dokážu." Máma si povzdechla. ,,Dobře."Řekla otráveně. ,,Ale opatrně, ať s měsícem něco neuděláš." Už vzdala pokusy mi to vymluvit. Já se usmála.  Stoupla jsem si a začala kouzlit. Vznesla jsem se do vzduchu.  Pevně jsem zavřela oči a soustředila se na měsíc který klesal dolů z oblohy. Po chvílí jsem zase spadla na zem. Máma se zasmála. ,,Já ti říkala že máš ještě čas." Řekla a sama se vznesla. Stáhla měsíc a Celestie na jiném balkonu nechala vyjít slunce. ,,Zítra se mi to povede." Odfrkla jsem si.  Máma se zase zasmála. ,,Jo, jasně a já jsem zebra." Ozvalo se od vchodu na balkon. ,,Lillio!" Křikla jsem na svou sestru. ,,Co je?" Řekla nechápavě. ,,Zase jsi zkoušela nechat sestoupit měsíc?" Neodpověděla jsem jí.  ,,No co? Co tvá hříva, nechtěla by ses učesat?" Řekla a vytáhla z poza sebe kartáč. ,,Hej, Neber si ho pro sebe." Křikla jsem na ní. Už si ho zase chtěla zabrat. ,,Není tvůj." Řekla s úšklebkem. ,,Ani tvůj, takže mi ho dej." Řekla jsem jí. ,,Tak si pro něj pojď." Řekla a otočila se. Vyběhla z balkonu. Vyběhla jsem za ní. Běžela jsem za Lilliou chodbami. Lillia narazila do táty, který vypadal že před chvílí vstal. ,,No tak dámy, hřeben je všech, a i Blue Demon a Night Hope." Řekl a usmál se na Lilliu. ,,To není fér, proč máme dohromady jen jeden hřeben. A navíc Star se třeba skoro nečeše."  Řekla Lillia. ,,Protože se musíme mít o co prát." Řekla Demon která sem teď přiletěla a vzala hřeben Lillie z magie. ,,Hej" Vykřikly jsem obě a běželi za demon. Za chvíly se vedle mě objevila i Night Hope. ,,Hele, ty si vzhůru." Řekla jsem překvapen. ,,Jasně, ale ten hřeben bude můj." ,,Tak to ne." Řekla jsem a roztáhla svá křídla. ,,Hej, Star Wings to není fér, lítáš z nás nejrychleji." Křičela za mnou Lillia. ,,Žádná pravidla nejsou. Tohle je válka." Křikla jsem na ní.  ,,Když nejsou pravidla..." na rohu se jí objevila černá magie. Znehybnila mě. ,,Hej!" Křikla jsem. ,,Pravidla nejsou vzpomínáš?" Vykřikla za mnou Lillia. Já jsem začala kouzlit. Proti magii sestry jsem se už něco naučila. Zrušila jsem její kouzlo a  rozletěla se. Brzo jsem je dohnala. Přeletěla jsem Demon a vzala jí magii hřeben. Něco za mnou křikla ale to už jsem byla daleko. Vyletěla jsem z okna a vykouzlila kolem sebe magickou bublinu. Začala jsem se v klidu česat. Po chvílí ke mě všechny dolétly. Věděla jsem že tuhle bublinu nerozbijou.  Usmála jsem se na ně a dokončila česání.  Zrušila jsem bublinu a všechny se ne mě vrhly. Já vyhodila hřeben do vzduchu.  Všechny se ho snažili chytit. Já sem se jenom smála. Poté ale na mě spadla Lillia a postupně všechny.   Padaly jsme k zemi. Těsně nad zemí nás zachytila něčí magie. Koukla jsem se a uviděla mámin naštvaný obličej.   ,,Holky myslím že by to stačilo. Běžte si plnit svoje povinosti která máte. Všechny sme si hromadně povzdehly.  Odletěly jsme a přitom se smáli.





Ok to moc krátký nebylo. Ale já se nudila no. Tak nic  

Moje obrázky.Where stories live. Discover now