Dear John [Sherlock BBC FF, JohnLock]

11.

Milý Johne,

přestávám rozeznávat realitu od mých přestav. Stále slyším v hlavě tvůj hlas. Provádí mě tou nekonečnou tmou a drží mě naživu. Má to však cenu? Jsem v pasti. Žádná příznivá náhoda se nestane. Z této díry prostě není úniku. Už ani nevnímám bolest, i když do mě buší ránu za ránou. Ale mě nezlomí. Budu bojovat do poslední vteřiny.

Křičí na mě, chtějí abych mluvil, ale já neodpovídám. Neposlouchám je. Místo toho naslouchám tvému hlasu. Tvá slova mi vždy dokázala zlepšit náladu a jen díky tobě jsem se necítil jako "úchyl", kterým mě nazývala např. Donovanová. Vzpomínám na každý den s tebou. Je to možná má poslední šance, jak s tebou alespoň nějakým způsobem ještě chvíli být, než přijde můj konec.

Nelituji ničeho kromě jedné věci. Neodhodlal jsem se ti to říct, protože jsem nedokázal odhadnout tvou reakci. Vlastně jsem si to plně uvědomil, až po mém odjezdu a teď už je pozdě. Nikdy nebudu mít šanci ti to říct. Přijal bys vůbec tu malou trochu citů, kterých jsem schopný? Nikdy bych se nevyrovnal ostatním, to vím. Přesto, Johne, jestli pro mě někdy někdo něco znamenal, byl jsi to ty.

Měl jsem tě rád.

Sbohem, Johne.

SH