Před pěti lety...
Už od mala slyším od rodičů to jejich musíš.
Musíš mít ty nejlepší výsledky, musíš po základce jít na školu kterou ti určíme. Zpěvem a hudbou se neuživíš.
Tohle mi do hlavy ládovali celej život. Moji rodiče jsou doktoři a chtějí, abych jím byla taky, avšak moje srdce to nikdy tak necítilo. Bála jsem se jehel i krve i všeho, co do tohoto oboru patří.
Zato jsem ale milovala a miluji doteď hudbu, zpívám si vždycky a všude, ráno když vstanu, v autě když jedu do školy, ve škole i ve sprše. Je to moje vášeň a přála jsem si aby to jednou bylo i víc, chtěla jsem zpívat i jako populární zpěvačka a splnit si svůj sen.
Dokonce jsem si našla i svoji kapelu, tvoří ji Lucka, Niky, Seb, Tom a já. Především tam zpívám sama, ale někdy se přídají i holky. Umím hrát na klavír a na kytaru. Zpočátku rodiče protestovali, říkali, ať se radši naučím nějaký další cizí jazyk, ale pak jsem jim slíbila, že pokud mi dovolí chodit na učení hry na kytaru a na klavír, naučím se perfektně mluvit latinsky. A tak se stalo.
Co se týče školy, tak mi to v ní celkem šlo. Na základce jsem měla téměř samé jedničky a patřila jsem k nejlepším. Jakmile jsem ale dostala dvojku nebo trojku máma s tátou zuřili.
Škola byla fajn, ale stejně jsem vždycky odpočítávala hodiny do konce výuky, abych konečně mohla vyrazit ven na zkoušení v mé kapele. Jmenovali jsme se Rock's symfony a zkoušeli jsme u Seba v garáži. Rodičům jsem to radši ani neříkala, protože jsem věděla jak by to dopadlo - zakázali by mě to, myslí si totiž že to je jen ztráta času.
Měla jsem prostě pocit, že mě rodiče nerozumí.
ČTEŠ
The million reasons
Teen Fiction"Proč se mi výhýbáš?" "Je to těžký, víš.." "Tesso, s tím jsem do tohoto vztahu šel, nejsi v tom sama, chápeš? Můžeš mi věřit, jsme v tom spolu." Vzal mě za ruku a já se mu podívala do jeho upřímných hnědých očí. V tu chvíli jako by všechny starosti...
