Doughter Mal of Descendants.

Chapter 6.

I když jsem šla spát brzo zase jsem měla noční můra a připadalo mi, že mám horečku. S trhnutím jsme probudila. A bohužel se probudil Loki.
,, Co se děje?" zamumlal rozespale.
,, To nic, běž spát" odpověděla jsem slabým hlasem. Po čelu mě tekl studený pot a bylo mi špatně. Loki znovu usnul. Já se vydala do koupelny. Tam jsem si vzala teploměr. Naměřil 40. Byla jsem zesláblá. Skoro jsem chodila. Vrátila jsem se zpět do postele. Jenže Lokiho ruka vystřelila na mé čelo. Rychle jsem uhnula. Zrychleně jsem dýchala. Loki se zamračil. Zvedla jsem se a utekla z pokoje.
,, Damon!" zařval za mnou. Neslyšela jsem a utíkala za doktorem. Už mě sakra zajímá, co mi je! Jenže u dveří jsem se zastavila s náhlého zatočení hlavy. Otevřeli se dveře a v nich doktor.
,, Slečno Damon! Co se děje?" zeptal se překvapeně.
,, J-je mi děsně z-zle" vydala jsem bolestně. Doktor mi pomohl dovnitř, kde jsi si sedla na lehátko. Taky mě změřil teplotu.
,, Proboha máte horečku!" vykřikl. Slabě jsem přikývla. Schoulila jsem se a rukama objala kolena. Studený pot že mě tekl proudem. Oči jsem měla pootevřená. Bolela mě hlava a měla jsem křeče.
,, Kdy vám to začalo?"zeptal se pan doktor a neustále si mě prohlížel a něco zapisoval.
,, Už včera", polka jsem", ráno". Doktor na mě starostlivě pohlédl.
,, Co vás všechno bolí?" zeptal se znovu. Zvednu unaveně hlavu.
,, Bolí mě hlava, mám křeče je mi zle a jsem totálně vyčerpaná" řeknu a chytnu se za břicho v náhlém přívalu bolesti.
,, A spíte dobře?" zeptá se. Zavrtím hlavou.
,, Každou noc mám noční můry a horečky" odpovím a zakašlu.
,, A jíte něco?".
Nejistě se na něj zadívám.
,, Vůbec nic" zašeptala jsem slabě. Pak mi dal nějaké léky a dodal živiny.
,, Musíte sem chodit pravidelně, protože máte neznámou nemoc" řekl se smutkem.
,, Jelikož ve vás sídlí velká moc, jež neumíte ovládnout, díky tomu jste nemocná" vysvětlil ještě. Moje oči se začali zavírat. Ale ještě jsem to vydržela.
,, Tak tedy si můžeme tykat, ale prosím neříkejte to nikomu" promluvila jsem sípavě.
,, Můžeš se spolehnout" přikývl s úsměvem pan doktor.
,, Jsem Johnny" představil se rychle.
,, Jsem unavená, Johnny" řeknu a vyčerpaně se postavím.
,, Omluvím tě na snídani, mám tady ložnici, kde můžeš se můžeš vyspat" řekl a odvedl mě do toho pokoje.
,, Děkuji ti za všechno" pokusím se o úsměv. Kývne hlavou a než odejde řekne:,, Za chvíli přijdu".

Z pohledu Lokiho:
Uslyšel jsem, jak Dam vedle mě prudce vstala. Zvedl jsem se a podíval se na ní. Moc jsem jí neviděl, ale připadala mi, že má horečku.
,, Co se děje?" zamumlal jsem rozespale.
,, To nic, běž spát" zašeptala strašně slabě. Teď bylo jasné, že s ní něco je. Znovu jsem si lehl a dělal, že spím. Damon zmizela v koupelně. Jak přišla, rychle jsem jí chtěl přiložit ruku na čelo. Jenže cukla. Zamračil jsem se a chtěl něco říct, ale ona náhle utekla z pokoje.
,, Damon!" vykřikl jsem popuzěně. Šel jsem jí hledat a nikde jsem jí nenašel. Hledal jsem jí na snídani, ale tam nebyla. Vypadalo to, že zmizela. Byl jsem ustaraný. I Mal si toho všimla.

Večer:
Z pohledu Damon:
Celý den bych prospala, kdyby k večeru nepřišel Johnny.
,, Tak, jak se cítíš?" zeptal se mě hned starostlivě. Mimochodem je to můj bratranec... Ale mamka chtěla, aby jsme si vykaly.
,, Je to lepší" zasípám a slabě zvednu hlavu.
,, Za pár dní budeš v pořádku, ale bude se to vracet" varoval zamyšleně. Přikývla jsem.
,, Ovšem, měla by ses za chvíli objevit na večeři, jinak to bude moc podezdřele" vysvětlil smutně. Kývnu, že rozumím. Johnny mi pomohl se obléct. Podívala jsem se do zrcadla. Byla jsem děsně bledá a hubená. Moje oči byly tmavé.
,, Tak pojď" ozval se bratranec a vydali jsme se na večeři.
,, Neboj, budu tě kontrolovat" zašeptal mi do ucha.
,, Děkuji, bratranče" trochu se usměji. Přikývl a otevřel dveře . Nadchla jsem se. Když jsem uviděla tolik jídla udělalo se mi zle. Sedla jsem si ke stolu a hypnotizovala to jídlo před sebou. Ve dveřích se objevil Carlos a okamžitě zamířil ke mně.
,, Dam! Celý den jsem tě neviděl" zvolal radostně, ale pak se zamračil.
,, Vypadáš strašně" prohlídl si mě. Neodpověděla jsem jen zarytě koukala na zem. Jenže pak se za mnou objevil Loki.
,, Ráno jsi zmizela kdoví kam a já tě nemohl najít, kdes byla?" začne s kapkou zlostí.
,, Byla jsem se projít" zašeptala jsem. Začali se mi třást ruce.
,, Nelži mi!" zaburácel vztekle černovlásek až jsem sebou trhla. Cítila jsem, že brzy omdlím. Magie mnou naštvaně zavířila.
,, Co to..?" zašeptal náhle zaraženě Loki. Vypustila jsem svoji magii ven.
,, Nemusím se ti zpovídat! " zavrčím a rychle zmizím z jídelny. Jenže ten nápor magie mě vyčerpá a já se opřu o zeď. Sípavě oddechuju a vidím mžitky před očima. Přede mnou se objeví Johnny.
,, Damon! Jsi v pohodě?" zeptal se starostlivě.
,, N-ne, nejsem" vydechla jsem tiše. Bratranec mě zvedl do náručí a šel do své ložnice, kde mě položil.
,, Budu tě hlídat" řekl tvrdě a sedl na postel. Já okamžitě usnula....