Můj rok nazvaný 13 se blíží ke konci! Horší už to být nemůže (tohle jsem za svůj život řekla stokrát a vždy to bylo horší), byla jsem celý rok zamilovaná do kluka z dramaťáku, no a má holku.. FAKT SUPER. /Teď jak si to přebírám tak si říkám ,,ten rok byl slabý odvar, kéž bych se tam mohla vrátit, ale to nejde.. bude to horší a horší xDD/. Nastaly moje narozeniny, nijak jsem to neprožívala, prostě je mi o rok víc. Po mých narozeninách jsem jela na můj milovaný Farní tábor, s mými milovanými kamarády (druhá rodina). Byl jiný, hrozný, ubrečený, všechny staré vedoucí nahradili noví, i když to byli ti moji kamarádi prostě to nebylo ono. Jo říkáte si že jsem fakt děcko.. jenom blbý tábor, ale tenhle blbý tábor byl pro mě VŠECHNO. Každý, celý rok jsem přežívala dokud jsem se nedožila tábora<3. Po táboře naše nová 14... UŽ NÉ vlhká 13, ale "velkáá" 14 jela na Celo státní setkání mládeže ( jde o křesťanské setkání mladých lidí) .. neodsuzujte nás protože: pijeme, hulíme, hodně mých kamarádů už šukalo.. tyjooooo to je překvápko co? nejsme ti nudní suchaři, co své kamarády umlčují při sprostém slovu nebo kteří chodí stále s opatrností. Jen milujeme někoho jiného než jen a pouze člověka (jestli vám to nedošlo mluvím o Bohu).
Tak fajn konec rozebíraní tady to je BUM:
Nastalo CSM (zkratka pro celostátnísetkánímládeže) dojeli jsme tam, natěšení a usmažení jsme se ubytovali na kolejích. Ani jsme moc nečekali že by jsme někoho uklovly jenom jsme o tom mluvily. Byl 1. den (ten příjezdový) a šli jsme na zahájení... no a tam jsem ho po prvé potkala. Blond vlasy, vysoký, krásný, sexy, hezký styl a prostě takový vysněnec. Potkala jsem ho jednou a potkala jsem ho i po druhé, a to už se na mě podíval a usmál se. Nastal druhý den. Znovu jsem ho viděla, ale to se nic nestalo. K večeru jsem se šla projít k wifi (bylo tam jediné místo xDD), opřela jsem se o sloup a občas se po očku koukla kolem, na jednou jsem ho zase uviděla. Koukala jsem se na něj a on si mě taky všiml, koukali jsme po sobě jak blbí xD. Potom se za mnou otáčel a já za ním. Když mi zmizl za křovím šla jsem rychle zpátky ke koleji, ať to zdělím holkám. Nastal večer a s holkami jsme se rozhodly to tu prozkoumat. Vyšly jsme ven před kolej, a před ní byl ON mého srdce šampion. Já hned na holky vyhrkla že to je on, začaly mě přemlouvat ať jdu za ním a já se šíleně styděla, dostaly nápad že půjdeme zpátky "jakože jsem si zapomněla mobil", a že až zase půjdu kolem něj, tak ho pozdravím... no ehm nevyšlo to, moje stydlivost to nedovolila. Tak jsme tam stály, já se na něj koukala, holky mě přemlouvaly a náhle se rozhodly že když tam nepůjdu, tak tam půjdou ony. Samozřejmě jsem šla za nimi, byl opřený o červenou zeď a já se opřela na proti, nějak jsme se seznámili, ale mně uteklo jeho jméno. Byl takový milý a stydlivý, stáli jsme tam a všem docházely slova. Ještě že tu byla Janča (to jsem já), která to zachrání bezva návrhem jít do čajovny, šel s námi. Moje kamarádky jsou hrozné dohazovačky, vymysleli si že si zapomněly mobil a že ho musí jít najít.
Zůstala jsem tam s ním, já s mým vysněncem jehož jméno mi uteklo, trapně jsem se ho znovu zeptala na jméno, jeho nečasté, divné a krásné jméno bylo BŘÉŤA... /něco vám řeknu ,,miluju jména" je to divné, ano já vím, ale je tak krásné objevovat nová, málo používaná jména a říkat si: takové bych jednou dala svému dítěti. / Nevím jak vy, ale strašně ráda si představuji svoji budoucnost, je to hrozný zlozvyk... snít, snít o něčem co si nemůžeme splnit. Je tak těžké nechat plout čas-žít v přítomnosti, když to neděláme zraňujeme sami sebe. / Šly jsme spolu letní nocí, svítily hvězdy, bylo příjemně teplo a já jsem šla se svým vysněncem. Říkám tomu splněný sen protože jsem nikdy nevěřila, že kluk který se mi tak líbil by teď šel vedle mě, tak romantickou, letní nocí. Šli jsme spolu a seznamovali se, šly jsem po cyklostezce podél řeky. Na břehu řeky byly lodě, vor (na zaparkování lodi) který tam plaval na hladině lákal naše nohy, Břeťa byl odvážný, trochu jsem se styděla protože nikdo nebyl tak blízko, v tak krátké době. Dělala jsem že na ten vor nechci, že se bojím, ale on se nenechal odbít, tak jsem šla za ním. Začal kolem mě chodit a tím se začal vor houpat, málem mě shodil do vody, zapotácela jsem se a on mě chytil. Všechno bylo moc narychlo, v té chvíli to bylo hezké, ale začínala jsem se bát že můj vysněnec je nějaký fuck boy na jednu noc. Lekla jsem se toho rychlého přístupu, který byl pro mě nový a tak jsem řekla že už musím jít. Vyměnili jsme si čísla a rozloučili se.
DEN č.2 Noc minulého dne, domluvili jsme se, že se další den uvidíme. Dali jsme si sraz a šli do obchodního centra, to odpoledne bylo divné, necítila jsem se s ním uvolněně. a on byl taky nějaký smutný. Po návštěvě obchodu jsme se celý zbytek odpoledne neviděli, až večer.
Večer jsme spolu šli znovu podél řeky, pro změnu dál než jindy. Šli jsme přes velký most kolem domů až k pár lavičkám, na jednu jsme si sedli a vedli příjemný rozhovor. Břéťa vždycky krásně voněl jeho voňavkou, nosil náramky a měl boty značky nike jako já. Od toho se odvodilo další. Mluvili jsme o jeho velikosti boty, ani nevím proč prostě to bylo vtipné. Měl velkou nohu 46, začal vyzvídat kolikátku mám já, nechtěla jsem mu to říct xD tak mi vzal nohu a chtěl se kouknout. Zpátky jsme šli znovu přes most, a tam si dělal srandu že mě zhodí, já se bránila a když to vzdal, jeho ruka zůstala v mém rámě ruky, pomalu ji sesouval až se naše prsty propletly. V mém břiše bylo milion motýlků a já nevěděla co dělat. Došli jsme ke kolejím, dovedl mě pod jednu kolej do výklenku ke zdi, bála jsem se, už jsem chtěla být skrytá na koleji mezi mými. Opřel se o zeď, tak jsem šla naproti, on si mě přitáhl... bylo to špatně, tak rychle to je špatně:honilo se mi hlavou. Přitáhl si mě a já se nějak snažila schovat, věděl že se bojím protože jsem neustále říkala že už musím jít, na konec mi dal pusu na čelo. Bylo to tak hezký, ale zároveň tak rychlé.
Den č.3.
Den kdy jsme šli na Sv. kopeček.
Na svatém kopečku jsem zmizela z programu a šla za Břéťou. Seděli jsme na lavičce s výhledem
