Psí mysl

**

Probudil jsem se ve svém pelíšku. Moje malé dlouhé packy už byli vzhůru. Koukali se na mě z postele. Já jsem přátelsky zavrtěl ocasem. Skočil jsem jim do postelí a olízal je. Obě se začali smát.

,,Bailey přestaň."

Do pokoje vtrhla má další dlouhá packa, která se jmenovala ,,Mamka". Jedna z malých dlouhých pacek se jmenovala Tereza a má panička se jmenovala Ivana. Měl jsem jí nejradši, protože si se mnou nejvíc hrála a chodili jsme taky často na procházky. Já jsem hned vylítl k Mamce a začal jí škrábat do kolena, aby se sehnula a já jí mohl olízat. Nakonec jsem jí k tomu donutil.
Ucítil jsem i další dlouhou packu, která se jmenovala ,,Taťka". Rozběhl jsem se k ní a taky jako každého jsem jí olízal. Byl jsem šťastný.

Moje panička mě šla vyvenčit. Šli jsme se projít na náměstí. Pak jsem to ucítil. Kočka! Uviděl jsem jí jak jde za roh. Měl jsem kočky neskutečně rád! Rozběhl jsem se. Má panička to nečekala a pustila omylem vodítko.

,,Bailey!" zakřičela ne mě.

Já jí ale nevěnoval pozornost. Běžel jsem za roh a má panička mě honila. Byl jsem ale tak rychlý, že jsem ani neměl obtíž se jí vyhnout, když po mně natahovala ruku. Pak zakopla a spadla na zem. Zastavil jsme se, ale pak se zase rozběhl za kočkou. Vběhl jsem za roh. Kočka přelezla plot. Rozhlédl jsem se po své paničce. Utíkal jsem jí jen když jsem ucítil nějaký pach, jinak jsem jí poslouchal na slovo. Někdo mě chytil do náruče. Koukl se na moje známky na obojku. Strhl mi ten obojek a hodil ho na zem. Ne! Teď nikdo neví, že jsem její! Vzal mě do hlučné klece a já kňučel. Dal mě do kufru a já začal štěkat a výt.

,,Buď zticha čokle!" zavrčel na mě.

Ztichl jsem a díval se přes sklo na můj obojek.
Uviděl jsem mojí paničku, jak ho zvedá a rozhlížela se kolem sebe. Začala plakat. Já začal zase výt a kňučet. Rozběhla se směrem domů. Ale já jsem tady! Dlouhá packa se zasmála a rozjela hlučnou klec.

,,Z tebe budou prachy." řekla zase dlouhá packa. 

Bylo mi smutno. Vyl jsem a naříkal. Po hodině jsem to vzdal, lehl si a pokusil se usnout.

**

Probudil jsem se z krásného snu. Zdálo se mi o tom, jak spolu s mojí paničkou běháme po louce. Co jsem to udělal?! Dlouhá packa mě vzala ven a já jí kousl do ruky. Vyjekla, ale nepustila mě. Dala mi na pusu nějakou drátěnou věc. Nemohl jsem štěkat ani kousat. Nemohl jsem z mojí pusou dělat nic. Jen jsem pomocí hrdla kňučel. Dlouhá packa si do druhé ruky vzala telefon.

,,Už jsem skoro tam. Našel jsem toulavého psa." řekl a po chvíli si dal mobil zase do kapsy.

,,Kdyby si ještě byl toulavej." zasmála se.

,,Vypadáš jako jorkšír. Pak se zeptám Betany, co by si mohl být tak za rasu."¨

**

Došli jsme k budově.

,,Ahoj, Betany." řekla dlouhá packa.

,,Ahoj, Roberte. Koho nám to neseš?" pousmála se dlouhá packa se jménem Betany a podívala se na Baileyho.

,,Řekl bych, že je to jorkšír, ale je divně zbarvený." řekl Robert.

,,Ano. Jorkšír je to bezpochybně. Řekla bych, že je čistokrevný. Vím jak zjistit, jaká je to rasa." řekla Betany a došla pro knížku z názvem ,,Atlas psů". Robert zavřel dveře a položil mě na zem.