Škola Chatu (Boyxboy)

1. Škola.

Seděl jsem znuděně v lavici a čučel z okna ,,Pane Baxter!" Okřikl mě profesor ,,hmm?" Otočím hlavu k němu ,,dávejte pozor v mích hodinách!" Řekl naštvaně ,,ano pane Smith" toho chlapa mi byl čert dlužen..

Učím se už rok na střední umělecké škole. Hraju na housle, klavír a violoncello. Dále chodím na lekce malování.

Jsem syn známého moderního umělce Boldvina Baxtera. Ano toho Boldvina Baxtera který nakreslil západ nad Amsterdamem, Slečnu s motýli.. a tak dále. Nechci být malíř, ale musím.

Škola utekla asi jako slimák. Táhnula se jak týden k výplatě. Ano už přestanu s těmito divnými přirovnáními a vrátím se k realitě. Vyšel jsem že školy a sedl si ke kašně která stojí majestátně před školou.

,,Ale ale ale Jozuo" zasmál jsem se když jsem spatřil stejně starého kluka jak se předvádí před prvačkama. ,,Notak Michelangelo! Už jsem je skoro sbalil" ukázal na partu holek která rychle odběhla. ,,Jasně ledatak do papíru, a propo víš vůbec že Michelangelo byl sochař? A né malíř nebo skladatel?" Dodal jsem pobaveně. ,,No a?" Odvětil. ,,Já vím, já vím ty a dějiny umění" řeknu a vytáhnu mobil.

,,Ano tati?" Protočím oči v sloup ,,Michaeli, pojď domů máš zachvili doučování" poznamenal otec. Jen jsem mu to típnul ,,ty potřebuješ doučování?" Řekl zmateně Jozua ,,řeknu ti to po cestě pojď" řeknu a vydám se s nim domů ,,však si až tak moc chytrý, že by jsi pomalu mohl doučovat profesory" řekl pobaveně ,,ale to zase ne, ale není to doučování spíš lekce malování, otec si nemůže připustit, že nechci být malíř, ale spisovatel nebo hudební skladatel" řeknu podrážděně ,,každý má něco" řekl černovlásek ,,ty se máš nemáš takové problémy" pronesu smutně ,,mám a ještě horší" zašklebil se ,,co?" Řeknu zmateně. S Jozuou se známe přes 15 let. Vím oněm úplně všechno, kolik měl holek, kolik měl kluků, kdo se mu kdy líbil, kolik prodělal operaci, že má slabost pro ženské šaty a že je Gay.

Kupodivu on o mě ví jen půl pravdy a to se známe tak dlouho. ,,Už jsi jim to řekl?" Zarazil jsem se ,,jo" usmál se ,, a co?" Vyzvídal jsem zvědavě ,,no hele, otec si to ještě nechce připustit. Mamka té to bylo jasné a ségra mi dohazuje všechny kluky co snad zná" řekl pobaveně ,,no tak vidíš" řekl jsem s úsměvem ,,no jenže otec je prostě paličatý furt mi dělá ze života peklo a dohazuje mi holky" ,,víš ty co? Zkuste si sednout popovídat si o tom a tak" zkusil jsem ho povzbudit ,,a co ty? Někdo na obzoru?" Otočil téma proto mě ,,zatím nic" zasmál jsem se ,,no jen aby, hele musím jít tak cuz" zasmál se a přešel ulici a vydal se doleva zatímco já pokračoval rovně. Až jsem dorazil k větší vile.

Přišel jsem domů a šel rovnou do pokoje. Zapnul jsem si notebook a lehl si na postel.

Princton: Ahoj :)

Harvard: ahoj

Princton: Dneska bez smajlíků? :o co se děje ?

Harvard: Promiň :) nic jen..

Princton: otec? Co se stalo?

Harvard: to je na déle :)

Princton: To nevadí mám hodně času :)

Harvard: Můj otec je známí malíř. Chce ze mě mít malíře jako je on

Princton: Ale ty nechceš že? Chceš být spisovatel. Možná hudebník, :) znám tvého otce? Jako malíře ? :)

Harvard: Rozhodně jo :)) neboj jednou ti řeknu kdo to je :) až ti řeknu kdo jsem já :)) ale to někdy :(

Princton: kdy se uvidíme Harvarde?

Harvard: Až na škole profesor Grohl přestane učit fyziku :D

Princton: Tak to bylo fakt hnusný ten dědek přesluhuje už dvacet let! :DD

Harvard: Ha! Teď jsem že nachytal :D

Princton: Co?

Harvard: :D už je ti přes 17 let. A chodíš možná do druháku.

Princton: jak jsi to vydedukoval? :D

Harvard: Profesora Grohla znají jen 2-4 ročním :D 1 r. Ne :D ale to že přesluhuje zase vědí jen třeťáci a čtveráci :D

Princton: nezamotal jsi se do toho hochu? :D

Harvard: Ano přiznávám :( dobrý jsem nejhorší osoba na světě měj se :((

Princton: počkej nechci :'(

Princton: Notak prosím ne! Já to tak nemyslel.

Harvard: Aha tak tady bych někomu chyběl :D vzdiť mě neznáš.

Princton: to sice ne ale.....

Tu poslední zprávu jsem ani nedočetl otec vletěl do pokoje že už mám jít na lekci. Zaklapl jsem notebook jen tak tak. Šel jsem na nudnou lekcí malování. Co malování kdyby jsme malovali aspoň něco normálního třeba nevím lidí, oblohu, more, přístav něco, ale my ne! My musíme malovat jen posrané tvary. Kolečka, čtverečky.... Atd...

Fakt záživné.