Škola Chatu (Boyxboy)

6. Nudný den \OwO/

Seděl jsem u rybníčku a pozoroval vodu. Po chvíli jsem se zvedl. Šel jsem se projít po městě. ,,Má smysl se skrývat? Stejně mě každý hned pozná" mumlal jsem si pro sebe ,,jsem jediný na škole kdo chce jít studovat na Harvard. Jsem jediný kdo má tak moc známého otce. Zachvili budu rád když mě vezmou na nějakou veřejnou vysokou školu nebo mě vezmou aspoň v nějakým fástfoodu až se otec dozví co jsem, vyhodí mě z baráku asi stejně jako teď Ingrid" jako každý spisovatel jsem lehce psychicky narušený. Zatím jsem se sice nedostal do fáze jako Alan Edgar Pou.

Alan Edgar Pou byl těžký alkoholik a vzal si svou 17? Letou sestřenici. To já bych si max vzal svou 15 letou nevastni sestru i když o tu se sotva opřu koštětem.

Bylo hrozně brzo, ale přesto tu bylo hrozně lidí. No tak co bych chtěl že? I když je víkend lidí pracují. Nečekaně.

Došel jsem do veřejné knihovny. A přihlásil se na svůj účet. Otevřel jsem si složku s rozepsanými knihami a hledal mezi míma 28 rozepsanýma dílama nějaké užitečné a čitelné dílo. Avšak nic. Vše mi přišlo mdlé.

I tak jsem z nudy jeden dopsal. Jmenuje se "Modř nebe je i pro tebe" vypravím tam o mladém klukovi. Který se díky sázce zamiluje do osamělého kluka ze školy. Nikdo o něm nic nevěděl a tak.. postupem času kdy má sázku skoro vyhranou. Mu dojde že už je to láska a ne sázka. Dále zjistí že ten kluk je vážně nemocný. No a pak tam jde taky o to že se ten nemocný kluk snaží toho "zlého" kluka napravit aby se dostal do nebe. Prostě teenagerská blbost.

Harvard: máš zápas??

Princton: jop zrovna na něj jdu :)

Harvard: :) mě napadlo že se půjdu podívat :) ale uvidím.

Princton: :) fajn :)

Sbalil jsem si věci a šel na fotbal. Bylo tam docela dost lidí. Ale tak sedl jsem si blíž k hřišti. Abych viděl kdo tu je.

Princton: jsi tu?

Harvard: kde? :D

Princton: :D na fotbale na tribuně

Harvard: ano :D

Princton: joj :D a jsi tu s Baxterem?

Harvard: ne? O.o

Princton: aha, že ho vidím čučet do mobilu
-_-

Harvard: ty ho snad chceš? Že ho všude hledáš :D

Princton: to fakt ne xD

Harvard: řekni mi upřímně ale fakt upřímně kdo se ti ve škole líbí :)

Princton: ne

Harvard: já ti to taky řeknu :)

Princton: no když já nevím :( já se bojím že se naštveš :(

Harvard: slibuju že ne :)

Princton: je sorry musím jít hrát.

Sakra. Já to z něj dostanu. Je mi jedno jak. Mobil jsem uložil do kapsy a sledoval fotbal.

Po skončení jsme vyhráli 3:2 a já se vydal domů. Vykoukl jsem z poza dveří a potichu je za sebou zavřel. Sundal jsem si boty a odešel do pokoje. Otevřel jsem dveře a na posteli seděl táta a četl si knizku ,,ahoj. Tati" řeknu a hlasitě polknu ,,kde jsi byl?" Řekne klidně a zvedne hlavu ,,venku" řeknu ,,ahá, v půl pátý!?" Začal lehce zvišovat hlas ,,nekřič na ně" řeknu rychle ,,vyhodila mě Ingrid, ačkoliv je někdy fajn tak je pěkné podlá!" Řeknu naštvaně ,,co jsi ji zase řekl!?" Vykřikl na mě ,,nic" zamumlám. Otec nic neřekl odešel.

Ještě se zastavil mezi dveřmi. Nadechl se ale nakonec nic neřekl a odešel.

PS: Michael má tak blbí příjmení :D že pokuď místo Baxter napíšu Baxtrix tak mě omluvte bohužel když jsem to jméno našel tak mi nedošlo že to zní stejně jako Baxtrix :D.