Amorie

c h a p t e r- 2

,,Tak mi došlo, že moje malá Am má za dva týdny narozeniny!" zvolal opileckým hlasem můj kamarád Sam.
,,Jo!" zakřičela nahlas Beth.
,,Ale nic nechci lidi" zasmála jsem se.
,,Ale notak" udělala na mě psí oči Beth.
Zničehonic se Sam zvedl a zamířil na záchod. Uvědomili jsme si co se děje a zasmáli se.
Já jsem se zvedla a šla jsem se na něj podívat.
,,Já to říkala" usmála jsem se na něj a on se na mě natočil tak aby na mně viděl.
,,Já to říkala, to je to co chci teď momentálně slyšet" usmál se a nahl se k míse aby se vyzvracel. Otočila jsem se a vydala se za Beth.
                               •  •  •
Ráno jsem se probudila s bolestí hlavy. Vstala jsem a vydala jsem se dolů.
,,Dobrý den paní Lansimiová" pozdravila jsem Bethaninu mamku a usmála jsem se na ni.
,,Ahoj Am co jste to tu včera vyváděli?" zeptala se a koukla se na strop kde byli všude mastné fleky od vajíček.

Flashback

,,Hej Same už ty palačinky budou?" Ohlédli jsme se po našem kamarádovi a opřeli jsme se o bar a koukali jak smaží.

,,O co, že to nevyhodíš" zakřičela moje kamarádka a právě vyzvala Sama na souboj.

,,O co?" Vyzývavě se na Beth podíval
,,Deset babek"
,,Beru" nalil těsto na pánvičku a chvíli čekal.

Vyhodil palačinku, která se přilepila na strop a všichni jsme vypukli v obrovský smích.

,,Ještě jednou"

,,No... Omlouváme se" prohrábla jsem si vlasy a omluvně se na ní podívala.
,,V pohodě. Nic se neděje. Bude se to tu malovat" usmála se a nahla se do skřínky pro prášek. Nalila do sklenky vodu a podala mi ji.
,,Tady to zanes ještě Samovi a Bethany" podala mi další dvě sklenky a prášky.
Vydala jsem se na horu a uslyšela jsem ještě Bethaninu mamku ,,a nepijte tolik"

Políbila jsem Beth na tvář a lehla si mezi ni a Sama. Oba si promnuli oči a pomalu je otevřeli. Chytli za čelo a bolestivě se zatvářili já jsem si nahla  pro slenky a prášky a podala jim je.

,,Jsi zlato" políbili mě oba na tvář a já se uculila.
                                •  •  •
Dneska je den mých narozenin. Strašně dlouho jsem čekala na ten věk kdy se konečně odstehuji.

,,Am!"zvolala na mě Beth a objala mě.
,,Koukala jsem na nějaké byty" na chvíli se odmlčela ,,Samozdřejmě až dokončíme školu. To je měsíc zatím budeš u mě" usmála se.
,,No nicméně našla jsem jeden krásný dům ve Virginii naše vysněně město a naše vysněné školy samozdřejmně" uculila se
,,Přihlášky by jsme museli podat už teď, tak co ty na to?" usmála se Beth.
,,Jasně!" zakřičela jsem až se na nás všichni otočili a já na ni vyskočila a nohy si obmotala kolem jejího pasu. Kamarádsky jsme se políbili a já ji pevně objala.
,,Tolik lásky" pošeptala mi do ucha a dala mi pusu na tvář.
                             •  •  •
Pohled Bethany

,,Položte to támhle!" přikázala jsem.
,,Vy jste neschopní! Musí to být dokonalé" popravila jsem nápis ,,Happy Birthday"
,,Same! Dobrý nápad" usmála jsem se na něho a prošla si celý byt. Bylo to dokonalé. Doufám, že se jí to bude líbit.

Pohled Amorie

Stěhuji se konečně pryč. Strašně se těším až je nebudu vídat.
Měla jsem sbalené věci ve dvou kufrech a ve velké tašce. Nikdy jsem netušila, že toho mám tolik.
Vzala jsem si věci dolů a šla si ještě dolů pro moje knížky.
,,Čau. No netušila jsem, že tu budeš Sofie" zamračila se a ohla se pro knížky.
,,Jdu pryč" usmála jsem se na ni a obešla si jí.
,,Proč máš zbalených tolik věcí?" otočila jsem se zpátky k ní abych na ní viděla. Hypnotizovala očima moje zbalené věci. Zvedla pohled a koukla mi do očí. Stekla jí slza, kterou hned utřela.
,,Mám šťastný věk. Stěhuji se, nepatuješ? No jasně, že ne. Nemáš mě ráda. Proč se o to taky starat taky, že" zasmála jsem se.
,,Ale díky za azil. Sice to bylo hrozné tu být. Poslouchat každý den výhrušky smrtí a nadávky. A všechny ty modřiny na mém těle jsou od tebe" vyhrnula jsem si třičko. Projela si pohledem celé mé břicho a omluvně se na mě podívala.
,,Tolik smutku! Co se děje? Tohle by jsi měla oslavit!" zakřičela jsem a otočila oči v sloup.
,,Jasně" řekla a odešla.
Vtrhla do bytu moje kamarádka Beth a zakřičela přes celý dům. ,,Jdeme doprdele z této díry!"
,,Ano!" vzala mi jeden kufr a tašku a já si vzala ten druhý kufr. Naposledy jsem se podívala na dům a odešla.
Nastoupila jsem do auta a usmála se.
Beth nastartovala a vyjela. Co jsme si víc začali blížit k jejímu domu ťukání prstama o volant bylo čím dál tím víc nervóznější. Ona byla nervózní. Nevím proč.
,,Tak sakra Bethany!" otočila jsem pohled na ní a s ťukáním přestala.
,,Hm?" nechápavě se na mě koukla
,,To ťukání. Co se děje?"
,,Jaký ťukání?"
,,Vážně Bethany? Děláš si ze mně prdel?"
,,Kotě ty mi neříkáš Bethany"
,,To nemá smysl"