Probudilo mě teplé letní slunce které dopadalo na mou srst. Už zase se mi zdál ten sen o tom, že tady nepatřím. Protáhla jsem se a vyšla z teplého pelíšku, prošla dveřmi předsíňky a prolezla psím otvorem ven. Náhle ve mně zamrazilo. Ten kovový pach krve míchající se s pachem mojí mámy! Vyběhla jsem na dvůr a ztuha. Ležela tam na zemi s rozdrásaným krkem. Stála jsem tam jako přibitá a nevěřícně koukala na bezvládné tělo. Pomalu, ale jistě se mi začalo ztmívat před očima. Padla jsem na zem.
Ahoj lidi. Tahle kapitola má jenom 89 slov (bez mých keců), ale já jsem nevěděla jak to s tím omdlením napsat 😅
Omlouvám se za pravopisné a jiné chyby.
Doufám že se knížka bude líbit.
Exó 🐺
ČTEŠ
Smečka modrého úplňku
FantasyKříženci polárního vlka a německého ovčáka zemře matka. Dcera samým zoufalství uteče od lidí u kterých dosud žila. Po nějakém čase samotářství se setká se smečku vlků kteří ji vezmou mezi sebe. S některými okolo se však přátelit nedá a ne všem se n...
