Jako kočka a myš

24 0 0
                                    

Nůž po kůži přejíždí,

z druhé strany vidíš hrot,

citíš ostří na lících,

venku zazní náhlý hřmot.


Máš touhu se osvobodit,

však vrah už nemá sílu.

Snaží se tě vyzprovodit,

abys ztratil víru. 


Ty však ale usmíváš se,

je to pro tě potěšní,

že takto tvá tvář projasní se,

pod tmavoučkou krví. 


Náhle prudce zdviháš hlavu,

šílený úsměv máš,

on už sedíc na tvém prahu,

a ty se jen chichotáš.


"Myslel sis, že budeš bůh?"

Zeptala se něžně.

Z těla zmizel jeho duch.

"Malý, hloupý, já to dělám běžně!"


Dům se znovu rozezněl,

jejím krásným smíchem,

Vrah má býti uvězněn,

každým jeho hříchem!

Popisy/kraťounké příběhyKde žijí příběhy. Začni objevovat