Útěk

12 0 0
                                    

Stála jsem tam, na louce plné barevných kvítku a nic krom tvých plných rtů,  které se dotýkaly mých a tvých rukou spletených okolo mého těla, nic jiného neexistovalo.

Všechny hodiny na světě se zastavily a s nimi se zastavil i čas.

Byli jsme tam jen mi dva, pořád ještě,,děti'',  kteří se ztratili sami v sobě. Kteří vše dělali špatně a proto se oba v tom druhém našli.

Z mého dýmání o nás dvou jsi mě vytrhl ty,  tedy spíše tvé rty, které se vzdálily od těch mých. Nýbrž v mžiku jsem zahlédla imaginární žárovku, která se vznášela nad tvými světlé oříškovými kadeřemi.

,,Utečeme''    

toto slovo si vykřikl na celé okolí a jen svými vytřeštěnýma očima pozoroval mou reakci.

Byla jsem tvými slovy oněměna.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: May 09, 2018 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Jen ty a já Kde žijí příběhy. Začni objevovat