Druhý den ráno jsem vstala a šla na snídani. Naštěstí to nebyli ty nemocniční sr**ky. Mě to chutnalo. Po snídani jsem musela na komunitu a tam jsem se představila. Strašně jsem se styděla. Naštěstí jsem nebyla sama co měla anorexii. Musela jsem jíst pořád a z toho jídla mi bylo strašné špatně. Po jídle jsem musela být půl hodiny v jídelně a já si četla knihu o motorkách. Po půl hodině jsem mohla jít spát. Byla jsem strašně unavená.
Když mě přišla vzbudit sestřička tak já jsem nechtěla vztavat a tak mě zlochtala. A cítila jsem se strašně trapně protože jsem se počůrala. Takže jsem musela jít pro povlečení. Nikdy se mi tohle nestalo.
OMLOUVAM SS ALE TED MOC NEMAM ČAS. TAL TED BUDOU DILI. VYCHÁZET DÉLE 😉
ČTEŠ
ja a anorexie
Romanceteď bych se s vámi chtěla podělit co se mi stalo a jak jsem k ní přišla 😞
