Tak že pro začátek tuhle jednodílovku bych ráda věnovala mému dvojčeti :3 ať se ti líbí zlato :* a pokud by měl někdo zájem, abych někomu napsala jednodílovku, napište mi zprávu a když tak by jsme se domluvili ;) :) PS: jestli budete chtít, zapněte si písničku, která je připnuta na boku :)
„Sázka?“ Udělala jsem škodolibý úsměv a s Lissy si na to plácla. „Ano.“ Dohodli jsme se na sázce, že se do týdne vyspím s klukem od nás ze školy. Je to nehorázná kunda a říká se, že je děvkař, ale zatím žádná z naší školy se mu do postele nedostala. Občas na sebe házíme pohledy a Liss si myslí, že bych to s nějakou snahou mohla dokázat. Má dotyčná oběť se jmenuje Harry. Jeho kudrnaté vlasy a ďolíčky na mě vždy zapůsobí. O jeho očích ani nemluvím. Působí na mě zajímavě. Má je nádherně zbarvené. Nejsem děvka nebo tak, ale vážný vztah jsem nikdy neměla. Spala jsem se třemi kluky, který jsem si vždy pěkně vybrala. Nevím, jestli Harryho zvládnu, ale za zkoušku nic nedám. Sázka není nic velkého. Je to o lístek na premiéru filmu Hvězdy nám nepřály. Ale je to spíše o to, jestli na to mám. Nevím, věřím si. Sebevědomí mi moc nechybí. Chce mě skoro každý kluk, ale já je ne. Jak jsem říkala, kluky si docela vybírám. Sedli jsme si s Liss do naší lavice a poslouchali nudný výklad. Já jsem přemýšlela nad Harrym. Jak to mám asi udělat? Nic jsem nevymyslela a nechala to náhodě. „Alex, jdeš dnes na oběd? Tam by si Harryho mohla zastihnout.“ Řekla mi Liss, když jsme byli u našich skříněk. „Jasně, že jdu.“ Mrkla jsme na ní a do skříňky naházela učebnice. Lissy je má nejlepší kámoška snad od malička. Beru ji jako sestru a pomalu bez sebe nedáme ani ránu. Říkáme si naprosto vše. Vzala jsem si kabelku a s Liss vyšly do jídelny. Rozhlížely jsme se kolem a pak jsem ho spatřila. Seděl sám, takže to mám jednodušší. Šly jsme si pro tácky s jídlem a Liss mě odžduchla směrem k jeho stolu. „Ehm, ahoj Harry. Můžu si přisednout?“ Zeptala jsem se nervózně. „Čau, jasně.“ Řekl svým chraplákem a já jsem si sedla naproti němu. „Co tě ke mně táhne, že ses rozdělila se svým ocáskem?“ Řekl a já jsem se zamračila. „Není ocásek, ale nejlepší kámoška. A chci tě více poznat.“ Odfrkla jsem a napila se coly. „Cha, proč?“ Zasmál se a pak kladl na otázku proč? Veliký důraz. „Ehm, protože mě tvá záhada fascinuje.“ Vypadlo ze mě a on se usmál. Ten jeho dokonalý úsměv mě vždy dostane. „Aha, ale co když já nechci více poznat tebe?“ Natáhl se blíže ke mně a mrknul na mě. „Pch, kdo by mě nechtěl poznat?“ Odfrkla jsem a pohodila vlasy. On se zasmál a já s ním. „Dělám si srandu. Mohl by si to zkusit. Teda pokud se nebojíš.“ Mrkla jsem teď na něj já. „Čeho bych se měl bát?“ Ironicky se zasmál. „Nevím, že ti zlomím srdce.“ Rychle jsem začala mrkat a bradu si opřela o obě ruce. Uchechtl se a já se dala do normálního pohledu a sedu. „Tak fajn, přijdeš mi vtipná. Dnes po škole?“ Zeptal se a já se divila svým uším. Tak první krok bych měla za sebou. Usmála jsem se a pramen vlasů si dala za ucho. „Dobře.“ Mrkla jsem na něho a on s táckem v rukou se zvedl . „Tak zatím.“ Věnoval mi menší úsměv a já se uculila. „Pa.“ Odpověděla jsem a spokojeně se zakousla do jablka . Neměla jsem chuť na tu kaši, která vypadala jak zvratky. Po chvilce seděla přede mnou Lissy. „Tak co?“ Hned vyzvídala. „Dobrý, dnes po škole jdeme ven.“ Usmála jsem se a zase se zakousla. „Páni. Jak to děláš?“ Zeptala se. Vždy mou pozornost od kluků závidí. Ale já o tu pozornost nestojím. „Nevím, ale ty víš, že jen málo kdo se ke mně dostane.“ Mrkla jsem na ní a stále ukusovala z jablka. „Ano vím. A vím i to, že se málo kdo dostane k Harrymu.“ Mrkal nazpět a upila si coly. Jen jsem se na ní usmála. Ještě dvě hodiny v té mučírně a pak začíná lov na záhadného Harryho Stylese. Když to mučení skončilo, šla jsem s Lissy před školu. Tam jsem viděla opírajícího Harryho o jeho černé auto značky Range Rover. Usmála jsem se na něj a šla k němu. „Wow, takže chceš mi říct, že náš první venek a hned si povezu zadek v tvém dokonalém autě?“ Zasmála jsem se a on se rovně postavil. „Tak musím zapůsobit, ale pokud chceš jít pěšky tak není problém.“ Zase na mě mrknul a já si dala pramínek vlasů za ucho. „Ne to je dobrý. Kam pojedeme?“ Zeptala jsem se a on mi jako správný gentleman otevřel dveře od spolujezdce. Posadila jsem se a on si auto obešel s přední strany a nasedl na místo řidiče. Zapásala jsem se a on také. „Napadlo mě, že bychom jeli do parku.“ Usmál se a já přikývla. „Dobrý nápad.“ Schválila jsem mu to a následně slyšela zvuk motoru. Vyjeli jsme na cestu a do deseti minut zaparkoval u parku. Vystoupili jsme a vyšli do parku. Chodili jsme parkem a bavili se o všem možném. „Věděl jsem, že nejsi to, co se o tobě říká.“ Řekl Harry a já se zarazila. „Co myslíš?“ Nadzvedla jsem obočí a zastavila se. Harry se zastavil také a stoupl si přede mne. Na očích měl černé sluneční brýle, které si ale v tu chvíli sundal. „Že si namyšlená barbína, která vleze do postele s každým.“ Řekl a já se mírně zasmála. „Aha, tak to je fajn. Kdo to roznáší? Asi kluci, kteří mi lezli do prdele, ale neuspěli?“ Ironicky jsem se zasmála. „Nevěř tomu.“ Dodala jsem s lehkým úsměvem. „Nevěřím. Drby nesou jen závistivci a věří jim jen idioti.“ Mrknul na mě s mírným úsměvem. „A zdáš se mi fajn. Nelituju toho, že jsem na to přistoupil.“ Usmál se a sluneční brýle si nasadil zpět. „A já nelituju, že jsem to navrhla.“ Mrkla jsem na něj a my se rozhodly si sednout na lavečku. „Páni, to už je sedm hodin večer?“ Ptala jsem se s údivem, když jsem se podívala na mobil. „Chceš už hodit domů?“ Zeptal se Harry. „Jestli by jsi byl tak hodný. Mamka už bude teď nadávat.“ Zasmála jsem se a spolu s Harrym jsem se zvedla z lavečky. „Dobře, zítra zopakujeme?“ Zeptal se a já byla mírně zaskočená, ale byla jsem ráda, že to navrhl on a ne já. „Jo, moc ráda.“ Usmála jsem se a vydali jsme se do jeho auta. Zavezl mě domů a já se s ním rozloučila objetím. Při objetí jsem vdechla jeho nádhernou vůni. Doma jsem se navečeřela a poté šla do sprchy. Když jsem byla se vším hotová, mohla jsem si spokojeně lehnout a vnést se do říše spánku. Ráno jsem se připravila do školy a pak jsem šla čekat na autobus, ve kterém mi hlídala místo Liss. Když jsem si k ní sedla hned začala vyzvídat, ale byla jsem na to hned připravená. Než jsme přijeli ke škole, vše jsem jí stihla říct. Do školy jsme šly zase spolu a u skříněk jsme narazily na Harryho. „Čau, tak po škole? Chtěl bych ti něco ukázat.“ Řekl, když se zastavil u mé skříňky. „Ahoj, ano a co?“ Ze zvědavosti jsem se zeptala. „Neřeknu.“ Mrknul na mě a pokračoval v cestě. Zasmála jsem se a ze skříňky si vyndala učebnice. „Viděla si, jak se na tebe díval? Nedivila bych se, kdyby se do tebe bouchl.“ Zasmála se a já se jen usmála. Mělo to zamyšlení. Možná to nebylo správné se vsadit. Ale zpátky už to nevezmu a nechci se vzdát. Hodiny ve škole jsem nějak přežila a pak mě čekalo další odpoledne s Harrym. Jeli jsme zase jeho autem a dojeli jsme někam, kde mi to bylo do té doby neznámé. Cestou tam jsme si povídali a já jsem zjistila, že je vážně úžasný. Dobře se s ním povídá a jsem z něho paf ještě více. Dojeli jsme k hluboké propasti, kde protékal nějaký rybník. Vypadalo to tam úžasně. „Wow, je to tu nádherné.“ Řekla jsem a šla jsem až k útesu. „Blíž radši nechoď.“ Zastavil mě a šel ke mně. „Ještě by tě to odfouklo.“ Usmál se a já mu úsměv opětovala. „Ehm, Alex?“ Zeptal se nejistě a já se s nadzvednutým obočím na něho otočila. „Ano?“ Harry si stoupnul přede mne a já mírně znejistěla. Jeho úsměv mi způsobil ztuhnutí celého mého těla. „Můžu něco zkusit?“ Zeptal se a já jsem s hlasitým polknutím přikývla. Harry se ke mně blíže posunul a snad po vteřině jsem cítila jeho rty na těch mých. Chutnaly tak úžasně. Byly sladce měkké. Projela mnou vlna napětí a energie. Hned se odtáhl a v očích měl strach. Já se, ale na jeho rty znovu přilepila a dala je do pohybu. Harry neprotestoval a hned spolupracoval. Harry své ruce položil na můj pas a ještě více si mě k sobě přilepil. Byly jsme do slova tělo na těle. Svýma rukama jsem mu vjela do vlasů, vždy jsem to chtěla udělat. Jeho vlasy si o to přímo říkaly. Rukama sjel níže a já mu skočila do náruče. Do polibků jsem se usmála a on se mnou v náručí začal točit. „Nee.“ Řvala jsem se smíchem. „Stůj, jinak se pobleju.“ Řekla jsem a on tak udělal. Slezla jsem mu z náruče a stoupla si pevně na zem. Vlepil mi ještě pusu a já se široce usmála. „Můžu říct jediné, okouzlila jsi mě.“ Řekl a oba jsme se zasmáli. „Něco mě k tobě táhlo už delší dobu, ale nikdy jsem neměl v úmyslu si něco začínat s nějakou ze školy. Tobě ale nejde odolat.“ Řekl a já cítila, že se červenám. „Všimla jsem si, chtěla no chce tě tam skoro každá.“ Řekla jsem a Harry se lehce zasmál. „Ale máš mě ty.“ Přitáhl si mě k sobě a vlepil mi další pusu. Byly to ty nejlepší polibky, které jsem kdy dostala. „Jsi úžasný.“ Šeptla jsem do polibku a zase pokračovala. PO chvilce jsem se šla více podívat k útesu a rozhlédla se kolem. Harry mě objal zezadu a políbil mě na krk. „Tady by se dala dobře spáchat sebevražda.“ Vážně jsem to řekla nahlas? „Doufám, že to nemáš v úmyslu. „Neboj.“ Odfrkla jsem a natáhla se pro pusu. Byli jsme spolu zase do sedmi a pak mě odvezl zase domů. Takhle to pokračovalo do pátku a já se do něj snad zamilovala. Zamotal mi hlavu a na nějakou pitomou sázku jsem hned zapomněla. Takže jsem koupila dva lístky na Hvězdy nám nepřály a rozhodla se to vzdát, i když jsem měla ještě dva dny. Nechtěla jsem to za takovou cenu. Každý den jsem se poté, co mě odvezl domů, cítila vinna. „Liss, na.“ Řekla jsem, když jsem si jí odtáhla vedle skříněk. Podala jsem jí ty dva lístky a ona vykulila oči. „Vzdáváš se?“ Zeptala se a já se usmála. „Ano, ta sázka mi za to nestojí. On mi za tohle nestojí.“ Usmála jsem se štěstím. Štěstím, že ho mám. Ale, co by to bylo, kdyby nenaskytla komplikace. „Jaká sázka? Kdo ti za to nestojí?“ Slyšela jsem hodně známý hlas. Se strachem jsem se otočila a viděla jsem to, co jsem vidět nechtěla. Teda pro ten okamžik. Stál tam zaraženě Harry. Mé oči hned zvlhly. „Já..já..“ Zakoktala jsem se. Nemůžu mu to říct. „Já radši půjdu.“ Řekla Liss a na povzbuzení mě objala. Lístky mi nechala v ruce a já se začala třást. „Mluv.“ Zvýšil na mě hlas a poté jsem slyšela zvonek na hodinu. „Počkej, začala hodina.“ Řekla jsem a chtěla jít dál. Harry mě, ale zastavil. „Ne, chci to vědět hned!“ Už jsem to v sobě neudržela a slza se mi skutálela po líčku. „Vsadila ses o mě?“ Řekl a viděla jsem, že jeho oči se začaly lesknout. Já sklopila pohled a nemohla jsem mluvit. „Řekni mi to, jinak to uděláš ještě horší.“ Řekl už klidněji. Já se zhluboka nadechla. „Ano, začalo to jako sázka. Ale nechala jsem toho. Zamilovala jsem se do tebe.“ Řekla jsem a další slza mi stekla po tváři. Harry se chytil za hlavu. „Jaká ta sázka byla?“
„Že tě do týdne dostanu do postele.“ Sklopila jsem pohled a slzy nechala volně stékat. „Harry, já to vzdala, nevidíš? Zamilovala jsem si tě. Vím, byla to blbost, bylo to dětinské, já vím. Prosím, odpusť.“ Přiblížila jsem se k němu a on se oddálil. „Bez té sázky bychom se nedali dohromady! Nešla by si za mnou. Věděl jsem, že si nemám s žádnou ze školy začínat. Jste tu jen děti, které ani neví, co je to láska.“ Řekl a mě to bodlo do srdce. „Byla to chyba já vím, chápeš? A jednou bychom se dohromady dali.“
„To říkáš, aby si mě dala do klidu. Víš co, nechme to být. Každý si půjde po svém. A já vážně věřil, že jsi jiná.“ Byly jeho poslední slova, které doplnil svou slzou. Hned odešel a já se po zdi sklouzla na zem. Hlavu dala do klínu a začala brečet. Lituju té věci, ale nedá se vzít zpátky. Na ty strávené dny spolu se nedá zapomenout. Nemohla jsem být ve škole. Zlomila jsem se. Těch pár dní pro mě byly pro mě jako celý život. Vazala jsem si tašku a běžela domů. Stihla jsem ještě autobus a cestou stále brečela. Doma jsem si lehla do postele a celý den jsem se nehnula. Jen, když jsem potřebovala na záchod. Párkrát jsem zavolala Harrymu, ale nezvedal to tak jsem mu zanechávala zprávy, na které neodpovídal. V neděli jsem už to nezvládala. Stále neodpovídal a já potřebovala na vzduch. Šla jsem na místo, kde se uskutečnila naše první pusa. Sedla jsem si na kraj útesu a párkrát už myslela, že mě vítr shodí do řeky. Všechny vzpomínky s ním jsem si přehrávala v hlavě jak nějakou kazetu. Slzy volně stékaly po mé tváři a já se nechala unášet. Zavřela jsem oči a užívala si vítr v zádech a samotu. Nedokázala jsem ho dostat z hlavy. To byla nemožná věc. „Alex.“ Zařval na mě ten nejsladší chraplavý hlas na světě. Stalo se, ale něco co bych nepředpokládala. Lekla jsem se. Lekla jsem se tak, že jsem se neudržela. Sletěla jsem z toho útesu. „Nee.“ Slyšela jsem a poté cítila silný náraz. Viděla jsem mlhu. Konec? Nemůžu se vzdát. Ale neměla jsem sílu bojovat. Od pátku jsem pomalu nic nejedla a moc toho nenaspala. Nechala jsem to na osudu.
„Liss. Liss, musíš zůstat.“ Slyšela jsem ho, zase jsem ho slyšela. Žiju? Ano. Snažila jsem se otevřít oči a náhle začala kašlat vodu. Sedla jsem si a vodu vykašlala. Pořádně jsme se nadechla a promrkala oči, protože jsem viděla rozmazaně. Harry si mě přitiskl hned do svého silného objetí. „J..Jak si mě našel?“ Zeptala jsem se nechápavě. „Už bez tebe nedokážu být dále. Miluju tě. Jsi jiná, já to vím. Jel jsem k tobě, ale nebyla jsi doma. Napadlo mě tohle místo. Promiň, že jsem tě vylekal, to jsem nechtěl.“ Řekl a utřel si slzy. Já mu skočila okolo krku. „Ty se nemáš za co omlouvat. Jsem ráda, že jsi přijel. Ještě jednou se omlouvám, miluju tě.“ Řekla jsme a přilepila se na jeho rty. „Zapomeneme na to, jo?“ Rty jsem dala do úsměvu přes celý obličej a v tu chvíli jsem byla nejšťastnější člověk na světě. „Ano, ano, ano.“ Řekla jsem s plnou radostí v hlase a vůbec jsem se necítila, že jsme před chvílí málem umřela. „Pojedeš ke mně? Rád bych ti dal teplé oblečení a nakrmil. Jsi úplně pohubla.“ Prohlédl si mě celou pozorně. Já na to přikývla a spolu jsme se zvedli. Odvedl si mě do auta a jeli jsme k němu domů. Půjčil mi nějaké své oblečení, ale před tím jsme prožili své první milování. Už je rok potom a my jsme ve škole nazvaný jako nejhezčí pár. Miluju ho nejvíce na světě a moje láska k němu je opětovaná.
Doufám, že se jednodílovka zalíbila a zanecháte po přečtení VOTE třeba i s komentem :3 moc by potěšilo :3 Berry :*
