Bratr a tři blbci ✔ || StudioMoonTV ||

17. kapitola - Andy?

S klukama jsme začali vysílat stream, hned tu naskočilo 400 lidí a my je přivítali, dávali nám různé otázky, někdy jsme s radostí odpovídali a někdy zase zamkle přikyvovali. Poté co stream skončil a my se rozloučili se spousty lidmi, neměli jsme co dělat.
Nejpodivnější nápad dostal Sam

,,Čo kedy by jsme si zahrali na schovku?" s úsměvem na tváři všichni přikývli a celým pokojem se rozeznělo slovo ,,Já ne!" "Bohužel" naposledy ho vykřikl Radoslav, tudize pikal. Všichni jsme se rozutekli do kout domu a co nejtiššeji schovali, jako nechci se vychloubat ale myslím si že mám tu nejlepší schovku

,,30... 40... 50..." slyšela jsem tenounce jak Ráďa počítá do sta. Moje schovka byla v kuchyni, v lince, jak se dají otevřít dvířka a tam dáváte např. Hrnce, chápeme se? Spomalila jsem svůj dech a přestala oddychovat kvůli běhu

,,Před pikolou, za pikolou, nikdo nesmí stát, jinak nebudu hrát už jdu!" Vykřikl a my věděli že hra začíná. Chvilku jsem čekala než sem přišel ale moje radost nebyla na dlouho protože se po pár sekundách otevřeli dveře a velké chodidla si to mířila ke mně. Trochu jsem vykulila oči a tep se mi zrychlil, ale nenašel mě. Když byl na druhé straně kuchyně, bez zaváhání jsem vystartovala a rychle za sebou zabouchla dveře, s tlukajícím srdcem jsem jako druhá doběhla k pikole, ta první už byla Klárka, smáli jsme se a dali high five. Ráďa na pokraji zhroucení musel najít i ostatní kluky, tudíž Samka, Domino a Matyho. Domču jsem viděla po cestě do kuchyně že šel do obýváku, Maty nejspíš do koupelny ale Samka ne.
Za necelých 5 minut k nám dorazil Maty, neměl nejlepší schovku a pak Dominik, ale po Samovi ani památky

,,Mohli jsme i na zahradu?" Zeptal se Maty

,,Ne, to jsem říkal že ne, ty už si byl pryč" vysvětlil mu Ráďa, jediné místo kam nekoukal je sklep, kde ale prý praskla žárovka takže tam bude nejspíše tma, ale můžem děkovat moderní době za světla v mobilech.
Sešli jsme schody do sklepa a rozhlíželi se po místnosti, za rohem se něco zašumělo a vyskočil odtamtud Sam a rychlostí světla společně s Ráďou vyběhli k pikole, celou bitvu vyhrál Sam, ale věřte či ne, bylo to o fous. Po pár hrách kde jsme se málem přizabili na schodech, zase nastala ta nenáviděná nálada - nuda. Chvíli jsme se jen tak povalovali na gauči a koukali do blba, ale poté se pokojem rozezněla píseň Fight song, což je moje vyzvánění, volala Andy, moje kamarádka ze slovenska, kterou jsem potkala na výletě se školou, kde jsme přespávali v penziónu na slovensku

,,Andy? Ahoj" překvapeně jsem zvedla mobil

,,Ahoj Amy? Ako dlho jsme si nepísali ani nevolali?" Po dlouhé době jsem konečně slyšela její hlas

,,Strašně dlouho, proč voláš?" Zajimalo mě

,,Vieš, s kamarátmi jsme kúsok od vás, no a či by jste nechceli do baru s nami" vychrlila na mě, já se ale musela zeptat také kluků

,,Víte, kamarádka se mě zeptala jestli by jsme nechtěli s nima do baru, kousek odtud" S úsměvem všichni přikývli, ale Klára s námi nemohla, protože je jí jen 13, všem nám je 16, kromě Rádi, tomu je 18. S chutí jsme se vydali k baru, Andy mi dala ještě přesné místo kde ten bar je, bez toho by to asi nešlo. Vešli jsme dovnitř a hned se na mě vystřelil hezký úsměv který jsem dlouho neviděla

,,Amy!!" Objala mě blondýnka s zářivě modrýma očima, ale kdyby mě nepustila, nejspíše bych se udusila

,,Andy! Ahoj! Představuju ti Matyho, mého kluka..." ukázala jsem na něho a mimikou ukázala že je můj

,,Ten na levo je Sam, taky ze slovenska" jako dalšího jsem ukázala Mooniska

,,Tenhle je Ráďa, ps, má holku" zašeptala jsem na ní a zachechtla se

,,A mého pitomého bratříčka jistě Znáš, Domču" usmála jsem se a Andy ho hned objala

,,Si pamätám, že si bol taký prcek!" Zasmála se Andy a zkoušela výškový rozdíl mezi námi

,,Tak teraz já" ušklebila se Andy a vedla nás k jejímu stolu kde seděli 2 kluci a 1 holka. Kluci byli nejspíš bratři, jsou si dost podobní s holka byla tmavovláska jako já

,,Tohle je Noel, je moja sestrenica" svým ukazováčem naznačila brunetku

,,A tito dvaja jsou kamaráti, Filip a Andrej" koukla jsem se na ně a jeden ze dvou na mě mrkl, ale mně to moc příjemné nebylo, odvrátila jsem radši pohled a sedla si naproti něm, nakonec jsem zjistila, že ten který na mě mrkl je Filip. Objednávali jsme si drinky a tancovali, dělali blbosi apod. Byla jsem plně při vědomí ale něco nalito už jsem měla, opřela jsem se Matymu o rameno a pomalu zavřela oči, nechtělo se mi spát, spíše odpočívata užívat teplo alkoholu. Neměli jsme v plánu se zlít, maximálně tak 4 panáky aby jsme pak došli domů. Však ucítila jsem na sobě něčí zrak, opatrně jsem otevřela jedno oko a Filip na mě koukal, zamračila jsem se na něj a naznačovala, ať toho nechá. Chvíli se mi to vedlo ale už mi to začalo vadit

,,Filipe, pojď sem" zvedla jsem se od stolu a popošla dál, Maty a ostatní se na mě koukli, proč, ale když jsem ukázala svůj vážný výraz, věděli že to nic hrozného nebude

,,Čo po mňa chceš" perverzně se usmál, já jen protočila očima

,,Necháš toho?" Uraženě jsem se na něj podívala, byla jsem rozčilená

,,Čo tím myslíš?" Chytl mě za bok, ale já se vykroutila

,,Jsem zadaná, tak toho nechej prosím!" Odstrčila ho a odešla na své místo, se zaťatou pěstí jsem si sedla a postupně uklidňovala, Maty mi dal pusu na čelo a zeptal se co se stalo, já se jen usmála a řekla že mu to povím až u Samka, ale hluboko v duši jsem se modlila aby to nepokračovalo, bohužel Filip, tomu to bylo jedno...

Hello my friends!❤
Po sto letech další kapitola! Jeej!
Myslím že byla trošku lepší než tamta ale to rozhodujete vy😌
Příští kapitolu vám SLIBUJI, že bude pohled jiné osoby, asi ne v celé kapitole ale bude mít vlastní prostor😄

Vaše happy Littlie🔥❤
Ps : Love you all💕