Na první pohled!

7.

Z pohledu Petra
Oba jsme došli do mého obývacího pokoje,a tam už jsme oba šli rovnou na malbu. Chvíli nás to bavilo,ale potom jsme tu barvu po sobě tak nějak cákali. Ale s úspěchem jsme domalovaly!!!!
Katty mi po té oznámila,že na celý rok jede pryč. Musím to bez ní vydržet,řekl jsem si. Katty jsem druhý den šel vyprovodit na letiště a společně jsme se rozloučili.

Z pohledu Katty
Petrovy jsem to řekla,to nejhorší mám z krku,a teď už jen cesta tam,a po roce zpět!
Po 13hod.
Po 13hod. už konečně sedím v letadle. Celou dobu dokud mě měl na pohled,a já jeho jsem mu mávala.
 

                     O rok později....
Z pohledu Petra
Tak jo,uplynul rok a Katty už by se měla vrátit! Po celou dobu jsem si s ní psal,volal. Jenom abych s ní byl pořád v kontaktu. Nemůžu ji vypustit z hlavy,čím dál je ode mě tím víc zjišťuji jak moc,jí vlastně miluju! Je to můj poklad. Jen co jsem,si od téhle myšlenky odmyslel hned mi začala volat Katty. Zběsile jsem popadl mobil,zvedl hovor a začal se Katty vyptávat:

,,Katty? Stalo se něco?"
,,Ahojky,ne nestalo,jsem zcela v pořádku! Jen ti chci oznámit že zítra bych měla přiletět domů. Pochopitelně do Prahy."
,,Opravdu?! Moc se na tebe těším!!! Chybíš mi..."
,,Ty mě taky,moc ale zítra se ten smutek rozpline."
,,Pojedu za tebou na letiště! V kolik přiletíš?"
,,Kolem 9:54 bych tam měla být,určitě!"
,,Tak jo,těším se."
,,Já taky,dobrou noc"
,,Dobrou"

                      O 24 hodin později....

Z pohledu Katty
Crrrrrrrr,zazvonil mi budík a já danšeně vstala že konečně pojedu domů! Udělala jsem ze sebe osobu,vhodnou viditelnou lidmy. A vyrazila na letiště. 4 hod. V letadle a konečně v ČR!