Bylo krásné pondělní ráno a já se probudil okolo 9 hodiny, když tu najednou na mě zavolala mamka, že je snídaně, tak jsem se rychle oblékl a seběhl po schodech dolů ke stolu, na stole už byly připravené talíře a příbory ke snídani. Mamka se na mě otočila a zeptala se jestli si dám vajíčka se slaninou nebo bez, tak jsem řekl že chci bez slaniny, jelikož jí nejím.
Za chvíli se přiřítila i má mladší sestra a natěšeně přisedla ke stolu a rovnou povídala, že chce vajíčka se slaninou, protože už cítila tu vůni vajíček a slaniny na schodech. Mamka nám nandala snídani a usedla taky ke stolu a podívá se na mě a na sestru a říká „Dětičky moje, budeme se muset přestěhovat, protože majitel bytu potřebuje byt pro jeho známého a kvůli tomu se my musíme přestěhovat." Já i sestra jsme se na sebe smutně povídali a pak se otočili na mamku a řekli a co naši kamarádi? Nebojte se v novém městě si najdete nové kamarády. A kam se budeme stěhovat mami? To ještě nevím broučku, ale máme ještě čas než to tady budeme muset opustit. Nebojte se najdu pěkný byt pro nás a bude nám tam dobře.
Další den jsme měly jít školy, ale protože v pondělí byl státní svátek, tak jsme šli až v úterý, když jsme přišli do školy oba jsme šli do svých tříd a začali jsme se loučit se svými kamarády a kamarádkami, nebylo to nic příjemného ani pro jednoho z nás, protože tady v tom městě jsme vyrůstali a znali jsme se tady z hodně lidmi a měli tu dobré kamarády.
Škola skončila a my se sestrou jsme šli domů, hned jak jsme přišli, tak jsme uviděli mamku jak jí září oči a hned povídá tak co zlatíčka jak bylo ve škole, my jsme odpověděli jako vždycky to samé, že ve škole bylo fajn a všechno dobrý a na to mám mamka řekla, tak jsem našla být a ukázala nám ho na počítači a říkala že je vybavený a že je blízko školy kam budeme poté co se přestěhujeme chodit a spoustu dalších věcí. Pak jsme si vzpomněli, že jsme se chtěli zeptat kde ten byt je a mamka odpověděla, tak byt je ve městě Pennhurst dětičky moje, doufám, že se vám tam bude líbit a teď se běžte převléknout nandám vám oběd. Se sestrou jsme se šli převléct a pak utíkaly dolů na jídlo, dneska jsme měly nějaký zeleninový vývar jako polévku a pak jsme měli rýži a nějakou omáčku.
Po obědě jsme se sestrou šli do pokoje a zkusili jsme si na počítači vyhledat to město Pennhurst a když jsem to vyhledali, tak jsme oba dva úplně vykulily oči, jelikož když jsme klikli na obrázky, tak nám vyskočili obrázky démonů, hrozně jsme se lekly a radši jsme to rychle zavřeli a nikomu nic neříkaly, ale ano bály jsme se toho města, jelikož jsme byly zvědavci a zkoumaly co to je za město a dopadlo to tak že se bojím do toho města se přestěhovat, ale naše mamka už má vše zařízené a nemůžeme jí odporovat.
V pátek po škole byl poslední den v našem malém městečku, protože dnes večer odjíždíme do nového města. Se sestrou jsme si zbalily věci a všechno jsme daly do auta a když bylo všechno připraveno tak jsme jen čekaly až přijede majitel tohoto bytu, když přijel majitel tak jsme mu předaly klíče a vyrazili na cestu, čekalo nás 125 kilometrů do toho nového města a cesta to byla dlouhá, ale když jsme dojeli do Pennhurstu, tak hned bylo vidět, že to město je takové divné a to nás se sestrou hned zarazilo a vzpomněly jsme si na ty fotky co jsme viděli na internetu. Dorazili jsme před budovu kde měl být náš byt, teda ta budova vypadala otřesně, byla všude špinavá a rozpadala se a byly na ní nějaké divné znaky jako kdyby něco vyznačovaly. Za chvíli dorazil i majitel bytu, který jsme si pronajali a byl poněkud zvláštní, ale my to ignorovali, dal nám klíče a odjel pryč, když jsme přišli do bytu, tak jsme viděli že je pěkně zařízený a určitě to tady bude super jsme si řekli. Vyndali jsme věci aby jsme si mohly aspoň lehnout a vyspat se.
