Prolog

156 8 1
                                    

Na obrázku Aki

Jednou se do sídla rodiny Sakamaki, jako už tolikrát objevil nový návštěvník neboli obětní nevěsta pro upíry. To se však ještě nevědělo, že to byl jeden velký omyl který už nezmění.

V jedné rodině která se nedopatřením zapletla s rodinou Sakamaki, měli dvojčata, syna a dceru, kteří od sebe nešli rozeznat byli dočista identičtí jak vzhledem, povahou, chováním tak i hlasem. Což bylo velmi neobvyklé, aby si byli takto podobní, ale bylo tomu tak.

Když nastal den kdy mělo jedno z dvojčat odjet, tak jí její bratr nechtěl nechat jít, protože na rozdíl od zbytku své rodiny věděl co se stane s dívkou jež vstoupí do toho sídla. Řekl své sestře že pojede místo ní že si toho nikdo nevšimne a i kdyby ano tak bude pozdě. Jeho sestra ho nechtěla pustit, ale nakonec se mu povedlo ji přemluvit a tím se i dohodli, že se to nikdo vědět nebude až na ty dva. Už byl čas aby dívka odjela a tak se Aki se všemi rozloučil a vyšel ze dveří. Tam už na něj čekal vůz jež ho měl odvézt do toho,,Sídla smrti" jak mu rád říkával, protože to ten dům vystihovalo. Aki si tedy nasedl do auta a to jakmile zavřel dveře vyjelo, po čas cesty si říkal jak to tam bude vypadat, jestli si všimnou zda je to kluk a né dívka kterou čekali a co sním případně udělají. Moc se mu nelíbili jeho představy, ale říkal si že se musí na nejhorší připravit.

Jakmile auto zastavilo Aki se ocitl před mohutnou bránou, která se začala otevírat. Když slyšel jak brána vrzla cukl sebou, ale šel po prašné cestě která vedla ke dveřím tohoto panství. Chtěl zaťukat, ale nestihl to, protože se dveře otevřeli a když vešel do domu hned se za ním zaklapli. Pokračoval hlouběji do domu a tím narazil na prostornou místnost, když si jí prohlížel říkal si že to nebude zas tak špatné jak se povídá. Ale najednou slyšel zavrzání schodiště a zpozoroval tam skupinku chlapců asi v jeho věku. Když si ho všimli už tři z nich byli u něj a prohlíželi si ho, koukali na něj jak na kořist.

Nikdo z nich nic neříkal, Aki se bál a oni si mezi sebou něco šuškali, čemu Aki nerozuměl. Bál se co bude dál. Najednou se u něj ukázal jeden z nich asi o hlavu vyšší jak on, s divným úšklebkem na rtech a kloboukem který se k němu hodil. Aki si říkal že je hezčí než ostatní, ale taky se ho nejvíce bál, protože se o něj zajímal asi ze všech nejvíce. A ano Aki je gay ale nikdo to neví teda až na jeho sestru.


Tak tady bych ten prolog ukončila

Doufám že se vám bude líbit a chtěla bych říct, že tento příběh bude z pohledu Laita ale možná se objeví i Akiho pohled, to ještě nevím

A chci se omluvit že mi to trvalo tak dlouho 

Život Laita SakamakihoKde žijí příběhy. Začni objevovat