My daddy Jin

12. kapitola

Zavedl mě do koupelny. Byla vážně hezká. Sladěná do světle modré a bílé.
Otočil jsem se na něj a čekal až se uráčí odejít. Když se neměl k odchodu, tak jsem přešel ke dveřím a ukázal rukou do chodby.
,, Mohl by jsi odejít? Prosím. "
Zatřásl hlavou.
,, Jasně. Promiň. "
Nervózně se zasměje a odejde.
Svlékl jsem se a vlezl do sprchy.
Chvíli jsem přemýšlel.
Proč má takové změny nálad?
Nejdřív se chová jako nejlepší kamarád a potom přepne a je z něj nadrženec.
Povzdechl jsem si.
Vylezl jsem ze sprchy a oblékl se.
Vyšel jsem z koupelny jen v ručníku.
Rozhlédl jsem se jestli tu náhodou není.
Naštěstí nebyl, takže jsem se v klidu oblékl a vydal se do obýváku odkud se ozývala televize.
Sednul jsem si k němu na sedačku.
"Díky že jsem mohl použít tvoji sprchu. "
Usměju se.
"Ale." Mávne rukou" Nemáš vůbec za co. "
Otočí se zpět k obrazovce a sleduje detektivku.
Já upřímně na detektivky a takové věci moc nejsem. Já radši fantasy. Draky, čarodějnice, vlkodlaky a tak..
" Kdy půjdeme dodělat tu zahradu? "
Zajímal jsem se. Moc toho asi nestihl za tu dobu co jsem se válel v barvě.
"No... " Zamyslel se" Můžeme se na to vrhnout zítra. Teď na to stejně nemám náladu. "
Podíval jsem se na něj. Je nějaký divný...
No nic.
"Dobře"
Vezmu ovladač a přepnu to na zázraky přírody.
"Co děláš?! "
Nasupěně se na mě otočí.
Jen se mile usměju.
"Vůbec nic. "
"Vrať to tam! Já chci vědět kdo zabil tu prostitutku! "
Natáhnul jsem ruku s ovladačem tak, aby na něj nedosáhl.
"Ne! Já se chci koukat na roztomilí plameňáky! "
Natáhne se po ovladači.
Jenže neudrží rovnováhu a sletí na mou hruď.
"Dej ho sem! "
"Ani za nic!"
Víc se pro něj natáhne.
Tohle nesmím dovolit!
Rychle nás převrátím.
Až spadneme z gauče.
Ležím na něm.
Podívám se mu do očí.
Upřeně mě pozoruje.
" Co je?! "
Nic neříká.
To mě znervózňuje.
Chytne mé ruce a pomalu si mě za ně přitahuje blíž.
Už jsem jen pár centimetrů od jeho obličeje.
Naposledy se mi podíval do očí a poté se mi rychle přisál na rty.
Zprvu jsem se chtěl odstrčit, jenže ono to je tak příjemné!
Nechal jsem ho ať si bere mé rty.
Pomalu jsem je otevřel.
Vjel mi do nich jazykem. Začala válka.
Když už nám docházel dech, tak jsme se oddálili.
Podíval jsem se na něj.
Usmíval se na mě.
Až pak jsem si uvědomil co jsem to udělal...

Moc se omlouvám za tak dlouhou pauzu. Doufám že se mi podaří vydávat víc.
Prosím dávejte najevo,že se vám má tvorba líbí...
Děkuju.