*Z pohledu Jacoba
"Crrrr" pojebanej budík mě zrovna teď musel probudit, když jsem se snažil dospat kocovinu. Včera jsme to s bráchou totálně dosrali, byli jsme na party u Diziiiho a vrátili jsme se v půl 5 ráno. Já debil, že jsem vůbec někam šel. A to máme jít do školy.
Vůbec se mi nechtělo vstávat z mojí vyhřátý postýlky, ale pak mi hlavou problejskl plán. Justin určitě ještě spí, on si nikdy nenastavuje budík. Takže můj plán zní takhle jdu ho okamžitě probudit
. Vstal jsem z postele, teď už s dobrou náladou a okamžitě utíkal do bráchova pokoje. Pomalu jsem otevřel dveře, abych zjistil, jestli nespí. Ale to co jsem viděl v jeho posteli mě ani tolik nepřekvapilo spíš pobavilo, zachumlaný Justin v peřině a nějaká nahá typka totálně odekrytá. Jako jo postavu měla, jako z Playboy časáku. Pěkný dudy, bracha si musel dobře užít, nahlas jsem se zasmál. Ještě než je probudim, jsem si rychle šel pro telefon a vyfotil je a postnul to na instastrories. Je to naše tradice, když jeden z nás někoho najde s holkou v posteli. Vymyslel jí Justin. Všichni holky to o nás vědí, že to děláme, ale oni jak kdyby naschvál zůstávali přes noc u nás, aby každej o nich věděl, děvky pojebaný. No musím se držet plánu, takže skočím si ještě rychle pro belík z vodou a jdu na to. Stojím před postelí. A přemýšlím na koho tu vodu vyliju a pak mi to docvakne. Vezmu si belík s vodou a sleju s ním tu štětku celou od hlavy až k patě. "Aaaaaa co děláš ty magore" zakřičila na mě pisklavým hlasem až to probudilo Justina.
*Z pohledu Justina
Prodil mě křik nějaký holky. Otevřu oči a vidím nějakou pipku dudlíkama až k bradě, totálně jsem se nasral. "hej ty krávo, takovej bordel si dělej doma a ne tady a co tady ještě děláš. Vem si ty dvě švestky, co tady máš a táhni odsuď. Jestli si probudila mojí mámu si mrtvá"
"Ale prosím tě Jussy, půjč mi aspoň ručník na vlasy" řekla přeslazenym hlasem ta holka, která ani nevim , jak se jmenuje. "Tak za 1. neříkej mi Jussy a za 2. ty si ještě tady" řekl jsem jí nasraně. Jenom si odfrkla a s nosánkem na horu utekla. Jacob se celý situaci tlemil, jak kokot. Jako nedivím se, taky bych se na jeho místě řehtal. "Hej brácho to si jasně zabil" zasmál se a plácli jsme si. "Ještě aby ne, však to máme v genech" zasmál jsem se pro změnu já a vzpomněl jsem si, jak nám máma s tátou vyprávěli svoje dospívání.
Prosím hlasujte, pro příběh, abych věděla, jestli mám psát dál. Jinak kdo nečetl 1. díl. Tak si ho určitě přečtěte.
