Dívenka malá,
na útesu stojí,
dolů slza jí padá,
do peřejí.
Neví co má dělat,
neví jak se rozhodnout,
vtom uvidí anděla,
jak mává rukou průhlednou.
Krůček po krůčku se blíží,
nevědomky ke strmému srázu,
andělovi do náručí,
kámen promnění se v námrazu.
Už je pozdě , noc se nezmění,
dívenka už se neprobudí.
Padá do vln , do velkých peřejí.
Maminku svou uvidí.
••••••••••••
VĚŘTE ANDĚLŮM , ONI VÍ CO DĚLAJÍ
ČTEŠ
Jdu za tebou , maminko. ( Short story)
Short StoryNěkterá rozhodnutí přicházejí přímo z nebe , nečekaně...