Nikdy nezapomenut|Baxdyn|(Dokončeno)

1.

Bude mi už 23 a stále nikoho nemám,je to snad karma za něco nebo co? Bože. Už 17let jsem se neviděl s Pavlem,mou děckou láskou,odstěhovali se jen proto,že se jejich rodiče rozešli,no bože. Zajímalo by mě jak vypadá,jestli na mě nazapoměl a tak. Nevěřím na osud,ale přál bych si abych ho zase někdy potkal. Sedím v kuchyni a furt nad něčím přemýšlím,opravdu už to není normální. Vztal jsem od stolu a dal talíř do umyvadla a odešel do koupelny. Udělal jsem si hygienu a šel do ložnice si vzít něco na sebe. Vzal jsem si ryflované tříčtvrťáky,černé triko a čisté spodní prádlo. Oblékl jsem se a odešel do předsíně kde jsem si obul boty. Vzal jsem klíče,pěněženku,mobil a vyrazil jsem. Zamkl jsem a šel po schodech dolů. Otevřel jsem dveře a ještě je musel držet než vešla stařenka.
,,Děkuji ti mladíku"řekla mile stařenka a usmála se.
,,Není za co, paní" řekl jsem a opětoval jí úsměv a šel.
Šel jsem po městě když najednou do mě někdo vrazil a já to neustál a spadl jsem.
,,O-omlouvám se..jsi v pořádku?"vyhrkl hnedka muž kterému jsem neviděl do očí.
,,Ano,jsem."otočil jsem se na zadek a uviděl vyššího muže.
Natáhl ruku aby mi pomohl a já ji příjmul a zvedl se na nohy.
,,Ještě jednou se ti omlouvám..."zarazil se muž když se mi chtěl omluvit a chtěl použít mé jméno.
,,Štěpán Buchta"řekl jsem.
,,Štěpo."řekl a já se musel začervenat jak mi řekl.
,,Copak?"usmál se.
,,N-nic"řekl jsem nervózně.
,,To vidím,asi je u tebe normální když se červenáš."pořád se usmíval.
,,N-ne. A jak se vůbec jmenuješ?"zeptal jsem se nervózně.
,,Ježiš,málem bych zapomněl,Pavel Mikeš"natáhl přede mnou a já ji příjmul. Něco mi na něm bylo povědomého,ale nevěděl jsem co.
,,Někoho mi připomínáš,ale nevím koho."podíval jsem se do jeho modrých očích a on do mých hnědých.
,,Jo no,to je to když nevidíš svého 'malého' kamaráda z dětství 17let,Štěpo"řekl a vyplázl na mě jazyk. Hned mi to docvaklo. Usmál jsem se a hnedka ho obejmul. Na chvilku se zarazil,ale pak moje objetí příjmul a ještě pevněji mě obejmul.
,,Jsem rád,že si do mě narazil"řekl jsem zasmál se a on také.
,,Já taky"zasmál se.

Bože ten jeho smích.