Teen

2.5K 80 5
                                    

Nevšimla sis toho, že mě ve škole šikanovali. Tolikrát jsem si přála aby mě zbili a já umřela. Vždyť já už nemám pro co žít. A alespoň bych mohla být zase se svým bratříčkem. Mami jsem ráda, že jsem po tobě zdědila tu dobrou vlastnost a to, že jsme obě neskutečné bojovnice. Když jsem byla malá tolikrát tě otec zbil, myslela si, že tomu nerozumím. Ano nerozuměla jsem tomu, ale vnímala jsem tvoje modřiny, stehy, jizvy a především monokly. A teď vnímám svoje znásilnění. Znásilnil mě pro mě odporný chlápek. A ne jednou. Mami psychicky se hroutím. To je důvod proč ti tohle píšu. Víš já se ani nebojím sebevraždy, spíš se bojím toho co by stalo kdyby se mi to nepovedlo. Ale ja věřím, že se to povede. Moje řezné rány už začali být více viditelné a hodně jsem hubla. Ty jsi mě začala posílat k psychologovi, že prý jsem divná. Ale ne. To ty jsi byla divná.

                                                 Bitchzlato

My story Kde žijí příběhy. Začni objevovat