16. Srpna. Willow Creek - Anglie, 06:15:
Spomalenou chůzí šla Max zpět do svého pokoje, aby si zabalila pár věcí a jela do Londýna na letiště. Ale netušila, že Viktorie nešla spát a celou dobu ji nenápadně pozorovala. Vůbec si jí nevšimla, až do té chvíle, než jí vstoupila do pokoje a nezaklepala.
,,Někam jedeš?" Řekla Viktorie, vešla do pokoje a poklepala Max na rameno.
,,Viktorie!! Sakra.. Lekla jsem se Vás." Otočila se, zavřela kufr a pokládala ho na podlahu.
,,Odpovíš mi?" Chytla ji za ruce a koukala do očí. Čekala upřímnou odpověď.
,,Jistě, omlouvám se. Ale budu muset odletět služebně do Duttonu." Odešla z pokoje s kufrem v ruce. Pomalu šla po schodech dolů a Viktorie jí následovala.
,,Do Duttonu? Proč až tam? Čeká Bates na tebe?" Chytla ji za ruku a zastavila. Bože nikdy jsi nebyla takhle otravná Viktorie.
,,Když mě omluvíte. Celkem dost spěchám. Mám své auto, dopravím se na letiště sama."
,,No dobře, ale to bude auto celou dobu na parkovišti u letiště, než se vrátíš?" Viktorii se její myšlenka nelíbila. Tušila, že něco tají.
,,Dobře, tak řekněte Batesovi, že náhradní klíčky mám v první zásuvce hned u dveří. Ať auto vyzvedne a až se vrátím, aby pro mě přijel. Zavolám. Mějte se Viktorie." Viktorie stála na schodech a Max odcházela k východu. Když na ni Viktorie neviděla, hodila na ni pyšný pohled výhry. Nezjistila skoro nic. Aspoň, že tak.
16. Srpna. Londýn - Anglie, letiště 08:53:
,,Je mi líto madam, ale přímý let do Duttonu není." Vrátila recepční Max zpět kreditní kartu s úsměvem.
,,Do hajzlu.. A letí tam vůbec něco? Potřebuju se tam dostat, klidně nepřímým spojem." Posunula kreditku zpět k recepční.
,,Jistě, podívám se. Chviličku počkejte."
...
,,Takže za půl hodiny je let do Bidefordu a pak přestup na let do Duttonu, ale ten je až další den."
,,Jiná možnost není?"
,,Obávám se, že ne."
,,No, dobře.. Dejte mi to.."
16. Srpna. Bideford - Maine, 19:27:
Těžko říct, jak si zpříjemnit jeden den v zapadákově. Tedy dá se toho tady dělat rozhodně víc, jak ve Willow Creek. Není tu zvědavý hoteliér ani úchylný hospodský. Menší plus pro toto město.
Po pár minutách nudy v hotelovém pokoji se Max rozhodla vyrazit na náměstí a zajít do fotoateliéru. No jo, jenže určitě budou mít zavřeno. Zkusit se má všechno.
...
,,Promiňte, ale už zavíráme." Řekl tlustý muž okolo 50 let.
,,Byla by to jen minutka, chtěla bych si u vás domluvit na zítra focení u oceánu." Šla k muži blíž a dala chodidlo mezi dveře, které on zavíral. Hodil na ni divný pohled. Hned poté dodala.. ,,Slušně vám za to zaplatím samozřejmě."
,,Takové hezké dámě nemůžu říct ne. Račte.." Jak padla zmínka o penězích fotograf se hned rozzářil. Otevřel jí dveře a nabídl něco k pití..
Nechutný ateliér.. Všude samá špína, smrad. Zablešené doupě.
,,Takže co by jste přesněji chtěla? Jmenuji se Fuller, jsem vám k službám madam." Podal jí ruku s úsměvem. Nedobrovolně mu ji podala také, ale je to slušnost.
,,Max Fallonová. Chtěla bych si domluvit na zítřek dopoledne focení kolem jedenácté hodiny." Přitiskl se k Max blíž a chytil ji za bok.
,,A jaké focení by sis představovala kotě? Něco v plavkách? Tak se vysleč ať vím s čím mám tu čest." Začal jí svlékat tričko. Odstrkovala ho. Nepomohlo to. Dala mu pěstí do obličeje.
,,Co si to dovoluješ ty hovado?! Sis myslel, že se s tebou vyspím? Jsi na omylu ty kreténe jeden!" Dobrá trefa. Fuller se pomalu zvedal, chtěl ji znovu chytit a odnést ji do sklepa. Bože pomoc ten chlap mě snad chce zabít.
Jako, kdyby někdo vážně vyslech Maxiny modlitby...
,,Nech ji být Fullere!!" Vyběhl muž z místnosti, která místo dveří měla závěs. V té rychlosti, když spěchal Max na pomoc ho shodil. Odstrčil nechutného starce.
,,Ty jsi ještě tady Darene?! Neříkal jsem ti, aby jsi zašel na poštu a za paní Bibovou předat dopis?! Jak jinak, co?! Poslíček k hovnu!"
,, Tak to by stačilo! Už tě mám plný zuby! Udělal jsem chybu, že jsem tě zaměstnal. Drzý jsi a ještě strkáš nos tam, kam nemáš! Když si vzpomenu na tvou matku, jak mě prosila, aby jsi tu měl letní brigádu. Kéž bych tenkrát řekl ne. Už nebude žádná práce pro chudáčka Darena. A tvoje matka už za tebe nebude nic řešit, protože bude brzy pod drnem." Fuller dal ránu pěstí Darenovi. Daren se ale brzy zotavil a vrátil mu ji zpět. Fuller padá k zemi.
,,Darene!!" Vykřikla Max, zvedla se z podlahy a běžela ho obejmout. Dodala.. ,,Děkuji!"..
,,Nečekal jsem, že tě tady potkám. Myslel jsem, že bydlíš v New Yorku." Také ji objal. V tu chvíli byl hodně šťastný, že po tolika letech potkal svoji bývalou lásku.
,,No.. Ono je to všechno trošku jinak, víš? Volali mi, že tvá matka je nezvěstná. Mám se dostavil do Duttonu kvůli výslechu. Jenže, když jsi tady, tak doufám, že tvoje matka je tady s tebou." Pustila si ho od těla a chytla ho za ruce.
,,Výslech? Co to je za blbost? Vždyť má matka bydlí kousek odtud, asi 5 minut od ateliéru." Trhl rukama a chodil kolem ležícího těla Fullera na podlaze. Čupl si k němu a řekl..,,Myslíš, že je mrtvý?"
,,Po jedné ráně?.." Kopla Fullera do noh a zaměřila mu puls.,, Žije, bude v pohodě akorát je v bezvědomí." Zvedla se a natáhla se pro svoji kabelku, která byla hozena za pultem.
,,Vážně jsi v pohodě?" Šel k ní blíž a znovu ji objal.,, Měl bych na toho hajzla zavolat pojicajty!" Plivl na Fullera.
,,Darene! Klid nech ho. Měli bychom si jít promluvit s tvojí matkou." Pomalu spolu odchází z ateliéru.
,,Asi máš pravdu, jdeme."
