Vzpomínáš si na naše první setkání ?
Zrovna pršelo a já utíkal domů, abych se zachránil před promočením do morku kostí a jisto jistou chřipkou.
Bohužel, jsem však nedával pozor a díky svému uklouznutí jsem srazil chudáka, už tak dost zmoklého chodce do nevábně vyhlížející louže plné bahna a bakteriemy zamořené špíny z velkoměsta.
" Moc se omlouvám, nedával jsem pozor na cestu. Není vám nic ? " otázal jsem se chlapce zhruba v mém věku.
" V pořádku, to se stává. Pěkný zbytek dne." Odpověděl mi neznámý.
Dodnes si pamatuji jeho úsměv plný štěstí a čiré radosti.
A víš proč ?
Protože to byl tvůj úsměv Jiminie.
ČTEŠ
Lilie.
FanfictionByl jsi jako lilie , tak krásný, čistý a nevinný. Zkrátka perfektní. Jenže každá květinka jednou uvadne. Ale proč tak brzo ? ........................................................................ Knížka plná krásných, ale i špatných vzpomínek na...
