i fell in love with you | namjin

you know.

Jinie, chybíš mi, tak moc.

Do dnes mám před očima okamžik našeho seznámení.
Vrazil jsem do tebe. Byl jsem nešikovný, jenže už od první chvíle jsi to na mě měl tak moc rád.
Pamatuji si, jak ti blonďaté vlasy padaly do obličeje. Do tvých hnědých očí svítilo slunce. Jako kdyby zářily, jako kdyby jsi byl anděl. Tvé rty byly tvarované do lehkého úsměvu.
Omluvil jsem se ti, ovšem ty jsi neodpovídal. Jen si ke mně natáhl svou ruku, pomohl mi na nohy a představil jsi se mi. To nádherné jméno mi stále zní v hlavě, Kim Seokjin.
Popravdě? Už vlastně ani nevím, jak jsi se dostal k mému číslu, ale nezlobím se, na tebe nikdy.

Jo a Jinie? Pamatuješ si, jak jsme spolu poprvé letěli letadlem?
Tak moc jsi se bál. V tvých krásných očích byla vidět nervozita a napětí zároveň.
Chytil jsi se mé ruky a nepustil jsi jí, dokud jsme nepřistáli.

Nebo jak jsi se obarvil na růžovou. Rozmlouval jsem ti to, pamatuješ?
Stejně jsi si nedal říct, bylo to tak se vším.
Nakonec jsem byl rád, že jsi mě neposlechl, tak moc ti to slušelo.
Sedělo to k tobě.

Nemohl bych vynechat naše tancování, pokud se to tak dá nazvat. Nebyl jsi dobrý tanečník, stejně jako já. Přesto jsme to oba milovali. Vždy jsem se u toho dokázal odreagovat.
Tak moc jsme se při tom nasmáli.
Tvůj smích byl tak nakažlivý.

Pamatuješ, jak jsi mi zpíval? Miloval jsem to. Měl jsi ten nejkrásnější hlas, jaký jsem kdy slyšel.

Ale to nejdůležitější. Naše stěhovaní. Byli jsme tak dobří přátelé. Pamatuji si, jak jsme poprvé spali v našem společném bytě.
To mi připomíná, jak jsi zařizoval kuchyni. Miloval jsi jídlo a tak moc rád jsi vařil.

A teď tu sedím na naší pohovce, v našem bytě a koukám na naší kuchyň. Je prázdná, tak dlouho v ní nikdo nebyl.

Proč? Bojoval jsi s vážnou nemocí a svůj boj jsi prohrál. Je mi to tak moc líto.

Ale víš co mě mrzí nejvíc?
To, že si mě pamatuješ jako nejlepšího kamaráda a to jen kvůli tomu, že jsem se ti bál říct co cítím.
Teď už je pozdě.
Jsi jedna z hvězd tam nahoře, záříš tak jasně Jinie.

Chci ti něco říct, i když už si to nikdy nepřečteš.
Zamiloval jsem se do tebe, nevím kdy, nevím proč, ale zamiloval.
Tvůj Joon~

Napsal chlapec na kus zmuchlaného papíru a s poslední slzou se vydal do věčného snění o něm, o Jiniem.