My college teacher

7.The wedding accident

Alex

Probudil jsem se ve 2 hodiny ráno z šílené noční můry a šel se napít vody, moje kroky slyšel i Max, a proto šel za mnou.

,,Co se děje lásko?'' pohladil mě po tváři

,,Jenom se mi zdálo, že nám Christian zničí dnešní svatbu a proto jsem se šel napít vody'' obejmul jsem ho silně

,,Neboj se lásko, nikdo nám ji nezničí'' políbil mě na ústa

,,Miluji tě, moment když je svatba dneska, tak bych ji měl naplánovat, do háje já jsem si dal sraz se svým kámošem, který mi má pomoct se svatbou, musím jít lásko uvidíme se ve 4 odpoledne v parku, ahoj'' dal jsem mu pusu na tvář

Oblékl jsem se, vzal si plány a vyrazil k parku za Jackem. Když jsem tam dorazil, tak tam už čekal a v ruce držel taky plány na moji svatbu, přišel jsem k němu a silně ho zezadu objal. Otočil se na mě a usmál se.

,,Dlouho jsme se neviděli, jak vlastně dlouho?'' podrbal jsem se na hlavě

,,2 roky, ale to teď nebudeme řešit, dneska máš velký den a ten musíme co nejdřív připravit, že?'' usmál se na mě

,,Jasně'' oplatil jsem mu úsměv

,,Tak co máme první na seznamu?'' podíval se na plány

,, První jsou hosti, takže: Ty, Josh, Leo a moje mamka, toť vše'' odškrknul jsem si první bod

,, A co pan Chris?'' doplnil mě

,,Ten taky'' musel jsem předstírat že ho mám rád jako kamaráda

Christian

Běžel jsem domu, jak nejrychleji to šlo a v rychlosti ze skříně vytáhl oblek na Alexovu svatbu, která je dneska ve čtyři v parku, což je to nejromantičtější místo, které si mohl vybrat jenom Alex jak ho znám. Zbývala necelá hodina do svatby a to jsem už radši vyrazil, byl jsem kousek od parku, když v tom jsem viděl kousek od sebe jeho mamku, která mě nemá moc v lásce a proto jsem to musel nějak okecat.

,,Dobrý den paní Brook, jak se máte?'' usmál jsem se na ni

,,Mám se dobře, jsem ráda že Alex konečně našel kluka, který ho bude podporovat, když už je nemocný'' zesmutněla a začala brečet

,,Jak nemocný, co mu je?'' úplně jsem se vystrašil, když to řekla

,,Má nemocné srdce a doktoři mu řekli, že má před sebou rok života'' brečela ještě víc

,,A ví o tom?'' raději jsem se zeptal na jednodušší otázku, když jsem ji viděl v tomhle stavu

,,Jo ví, ale sám mi řekl, že si hodlá života dál užívat, dokud nezemře a to mě rozbrečelo'' když to řekla, tak jsem už slyšel hudbu a viděl jsem Alexe, jak už kráčí uličkou k oltáři

Alex

Kráčel jsem uličkou k oltáři, kde na mě čekal Max moje láska nad všechny. Došel jsem tam, pohlédl na něj a usmál se. Kněz vytáhl knihu a začal číst.

,,Sešli jsme se tu všichni v tento krásný květnový večer, aby jsme spojily tyto dvě zamilované duše Alexe Brooka a Maxe White'' pokračoval dál

,,Alexi proneste svůj slib'' dal mi slovo

,, Já Alex slibuji, že tě budu milovat v nemoci i zdraví, v nejhorší chvíli, co kdy může existovat a ctít tě, jako svého manžela, miluji tě'' dovykládal jsem svůj slib

,,Maxi teď vy'' dal jemu slovo

,,Já Max, ti svěřuji svoje emoce a city, zdraví a nemoc, lásku a důvěru a proto si tě beru za manžela, miluji tě'' málem jsem se rozbrečel, když to řekl

,,Z moci mé mi svěřené vás prohlašuji manželi, polibte se'' odstoupil kousek od nás

Pohlédl jsem na Maxe a on zase na mě a polibkem jsme ukončili život, jaký jsme doposud znaly a žili. Jak mě políbil, tak mi začalo srdce bít jako o závod, udělalo se mi černo před očima a skolil jsem se k zemi. Věděl jsem že mám doktory poslechnout, ale já jsem na ně nedal a proto se stalo tohle.

,,Lááásko, slyšíš mě'' řval na mě Max

,,Slyšííš mě'' pokračoval, ale já jsem se neprobudil

,,Zavolejte záchranku, nebije mu srdce, nedýchá
'' začal brečet

Max p.o.v.

Po 5 minutách

Záchranka přijela, naložila Alexe do vozu a mě taky a jeli jsme do nemocnice. 

,,Co mu je?'' strachoval jsem se o něj

,,Zažil infarkt, on vám to neřekl?'' doktoři se podivili

,,Ne, my jsme se dlouho neviděli, já jsem s ním nebyl vůbec v kontaktu'' začal jsem brečet

,,Můžeme vám jenom říct, že se budeme snažit ho probrat do života, ale nic neslibujeme'' pohlédl na mě záchranář

Po 10 minutách

Byli jsme už u nemocnice, vešli jsme dovnitř a namířili jsme to do sálu, kde mě od Alexe odpojili, což jsem chápal. 

V sále

,,Nabijte defibrilátor'' poručil doktor

,, Tři, dva, jedna teď'' zatřáslo to se mnou

,,Pořád nic, zkuste to znovu''

,,Tři, dva, jedna a teď'' znovu to se mnou zatřáslo

Po 15 minutách

,,Konečně jsme ho probrali zpátky do života, jdu to říct jeho manželovi'' rozloučil se se spolupracovníky

Max p.o.v

Viděl jsem doktora vycházet ze sálu a šel rovnou za mnou.

,,Pane Brook, váš manžel je naživu, ale musíme si ho tady nechat na pozorování, protože jeho srdce bije pomalu a my si nejsme jistí, jestli by další infarkt přežil, jestli mě chápete?''  pousmál se 

,,Jo chápu vás, hlavní že je naži.......'' nedořekl jsem to, protože na doktora volala sestřička

,,Pane doktore Alex Brook se probudil, ale nic si nepamatuje'' oznámila panu doktoru sestřička

,,Mohu jít za ním?'' naléhal jsem na něj

,,Jistě'' šel jsem s panem doktorem za Alexem

Když jsem vešel do pokoje, tak jsem viděl Alexe, jak sedí na posteli a dívá se do fotoalba. Jsem rád že to přežil, příště na něj budu dávat pozor. Miluji tě.

Zničehonic se na mě Alex podíval a promluvil.

,,Kdo jsi?'' 

V dalším díle se dozvíte, jestli si Alex na něco vzpomene, tak mu držte palce. Uvidíme se u dalšího dílu. Ahoj :)