Don't tell me

🥙1

Zhluboka jsem se nadechla, ale moje přesvědčení, že to před všemi těmi lidmi pokazím se však nezměnilo. Neposedný pramen, který mi vypadl z ledabyle udělaného culíku jsem si nervóžně zastrčila za ucho, koutkem oka jsem zahlédla pár přicházejících lidí a fakt, že se přišli podívat na můj úspěch, mě znepokojilo ještě víc.

Moje nohy se najednou daly do pohybu, ústa jsem pootevřela abych tak mohla rozdýchat stres. ,,Vypadá to, že dneska není naše nejlepší fotbalistka ve své kůži" moje nohy opět ztuhly když se po celém stadionu rozezněl hlas komentátora zápasu (idk jak se mu říká, omlouvám se :Dd) , který rád shazoval hráče, jako kdyby už tak neměli dost stresu.

Ale na druhou stranu jsem mu byla vděčná, za to, že jsem se teď snažila za každou cenu přesvědčit všechny diváky o opaku. Rozhodnutá, že to zvládnu jsem se opět dala do pohybu, bystře jsem pozorovala míč, který se přemisťoval od jednoho hráče k druhému. ,,Aish!" mávla jsem na jednu z mých spoluhráček, která se právě chopila míče. Hned se ke mě rozběhla a míč mi nahrála, ale kdybych věděla, že to tentokrát pokazím asi by to neudělala..

Rozhlédnu se kolem sebe.Všichni hráči byli dostatečně daleko na to abych mohla dát gól a ukončit tak zápas remízou. Hodiny ukazovaly pár desítek vteřin do konce, to bych ještě mohla zvládnout. Už jsem byla u brány a chystala se tam míč silou kopnout, ale to by se mi nemohla rozvázat tkanička. Nohou jsem si šlápla na tkaničku a moje tělo rychle padalo k zemi. Ucítila jsem štiplavou bolest na loktech, ale také na pažích a nejvíc na kolenech, které jsem měla zelené od trávy a teď už i sedřené do krve.

Nemohla jsem se zvednout jak moc to bolelo. První, co jsem zahlédla byla máma po levé straně stál můj bratr Joel a po pravé stál Deren, můj kluk. Máma si mě prohlížlela a pak se ke mě sklonil a pošeptala ,,stávej zlato, už musíš vstávat nebo to zase nestihneš do školy" což následovalo políbení na čelo.

Díkybohu byl to jenom sen. Můj dost častý sen v poslední době, hlavně teď když se blížil můj nejdůležitější zápas v životě. Strach ze zklamání, strach z neúspěchu a nesmí chybět strach z pokažení výhry celému týmu.

Jedním tahem jsem si protřela obě oči a následně si sedla na postel. Všimla jsem si mamky, která seděla na okraji postele a starostlivě si mě prohlížela. Ruce měla složené v klíně a v jejím obličeji bylo vidět (a nejen kvůli obrovským kruhům pod očima) , že je opravdu unavená.

,,Mami měla by ses trošku prospat" pohladím jí po vlasech ,,jak je na tom?" zeptám se na stav svého staršího bratra. ,,Má horečku, už druhý den zvrací a má velké bolesti břicha. Pokud se to nezlepší budeme ho muset znova odvést do nemocnice".

Budou to tak dva měsíce, kdy se mému bratrovi začaly projevovat tyhle záhadné nemoci několikrát už byl v nemocnici, ale nikdy na nic nepřišli. Pamatuji si ještě jak přišel ráno domů a bylo mu špatně, všichni si mysleli, že to bylo jenom z toho, že na párty moc pil, ale když to po pár dnech nepřestávalo odvezla ho mamka k doktorovi, který jí poradil aby ho nechala týden doma a bude to lepší. Nechala ho týden doma a opravdu se to zlepšilo, ale když se to za týden vrátilo tak ho už radši odvezli do nemocnice.

,,Snídaně už je na stole" zavolá táta z kuchyně, při čemž mamka zakroutí očima a hned na to zmizí ve dveřích. Nezbývá mi nic jiného než se taky zvednout z postele a připravit na trénink. Ze skříně si vytáhnu černé legíny, černé tílko a šedou adidas mikinu. I přes to, že jsem byla přesvědčená, že je naprostý nesmysl umývat se před tréninkem, dnes jsem do sprchy vlezla docela ochotně.

Miluji ten pocit, když po mém těle začnou stékat horké kapičky vody. Zrovna když se natáhnu pro šampon cinkne mi zpráva od Martinuse, který se právě vzbudil a oznámil, že v 9 mám být na tréninku. Super aspoň mám víc než 30 minut.

Martinus je můj trenér a taky je ve stejném fotbalovém týmu jako já. Když mě Toby (trenér) přijal do týmu Martinus mi jako jediný nabídl pomoc s tréninkem. Deren byl proti, říká; budete tam sami dva a moc dobře víš, že on když vicítí možnost tak ji využije, hlavně když jde o tebe.

Doufám, že se vám nová knížka líbí
-Ellie 🦇