We were happy

Prolog

"Hej princezno, miluju tě."
Řekl a já zatajila dech.
"Co na mně miluješ? Co máš nejraději?" Zajímalo mě všechno, co mi chtěl říct, vše co měl na mysli, vše, co na mně miloval.
Já na něm milovala všechno, jeho úsměv, vlásky, měl krásný oříškový..a jeho tvář zdobilo jemný strniště, vysoký přes dva metry a dokonale vytvarované tělo, bože. Byl krásný. Milovala jsem ty rána, kdy jsem otevřela oči a viděla ho vedle sebe, vždycky jsem ho jemně pošimrala po vouskách a čekala až otevře ty krásný modrý očka. Pokaždé vypadal jak rozespalé štěňátko, může to znít divně, ale tohle byla první věc, která mi naskočila v hlavě. Hlavně moje štěňátko. Byl o něj velký zájem, ženy šílely z jeho přítomnosti. Ale každá ho viděla jako kus masa, bohatý, pohledný a velmi úspěšný muž. Která by ho nechtěla?
Ale já viděla jen to, jak je na mě hodný, stará se, aby jsem byla spokojená. Dokázali jsme se bavit o všem. Tenkrát jsme snad hodiny diskutovali, jaké si koupí auto. Já auta už od mala milovala a on miloval je vlastnit. Rozhodli jsme se pro BMW i8, úžasná volba. Žádný kočár ani koně. V tomhle jsem se citíla jako princezna, oba jsme se vyžívali v rychlé jízdě, plyn na podlaze a čistá mysl, jen my dva.
Měli jsme spoustu krásných zážitků, ale nejraději jsme spolu byli v posilovně. Měl doma vlastní posilovnu, hodila se, když jsme nebyli zvědavý na lidi okolo. Ale jít společně do veřejného fitka, byl úplně jiný pocit. Ano, téměř každá žena se za ním otočila. Vadilo mi? Ne, nebyla to žárlivost, jen jsem vždy dostala chuť ukázát všem těm barbínkám, že tenhle je můj. A on to moc dobře věděl, byl na tom stejně. Ale u něj to byla žárlivost. Stačil jeden otrapa a on už vytahoval zbraň.
Přesně tak, můj dokonalý přítel měl svou stinnou stránku. Někomu by se to mohlo zdát děsivé, mít za přítele mafiána, šéfa celého podsvětí, pána celého černého trhnu, každá zbraň, která přešla hranice, jedině díky němu. Chtěli jste někoho odstranit? Nebyl problém.
Nebylo by úplně vhodné vám popisovat jeho práci úplně do detailů. Zkrátka, cokoliv jste potřebovali, on to dokázal zařídit.
No..kde jsme to skončili, mně jeho práce nevadila, ani to že měl na rukou krev spousty lidí, nikdo krom lidí z černého trhu, jeho parťáků a mě to nevěděl. Ze začátku mi to tajil, ale moc dlouho mu to nevydrželo. Jednou v noci mě probudila bolest hlavy, ten večer jsme slavili výročí. Páni..nemůžu uvěřit, že už to byl rok.
Krásná restaurace, výborné jídlo a decentní přípitek. Bohužel u decentního nezůstalo i přesto jsme si večer užili, včetně té části, kdy jsme vlezli do postele. Jen mi ty sklenky šampusu neudělaly dobře, o kvalitu nešlo, byla to snad nejdražší láhev.
Nad tímhle jsem se musela pousmát, celý on, vždy jen to nejlepší.
Kde jsem to skončila..Po probuzení jsem nemohla svého muže najít, vzala jsem telefon a snažila jsem se mu dovolat, nic. Ani po páté mi telefon nezvedl. Začínala jsem mít strach. Čekala jsem na něj pět hodin, po tom, co jsem téměř usnula, probudila se, kopla do sebe Redbull, jsem se dočkala.
Když otevřel dveře, mírně se lekl, nečekal, že budu vzhůru.
Potom, co jsem mu naznačila, že trvám na pravdě, mi všechno řekl. Jiná by utekla, ale já milovala jeho moc, mohl si dovolit vše. To byl zkrátka Ben, můj dokonalý muž.