Černá růže

one

Third POV:

Dva bělovlásci, nevědíc co je po příchodu domů čeká, procházeli temnými zasněženými uličkami. Byla už chladná noc a z úst občanů už vycházeli obláčky kouře na náznak zimy. Tito bělovlásci byli dvojčata, Ethan a Ruby Industriovi. Jejich otec už netrpělivě klepal prsty o stůl a matka vyčkávala jejich příchod. Tehdy netušili, co všechno mohou způsobit osmnácté narozeniny.

-

Netrpělivý otec zaslechl klíče v zámku jejich velkého sídla. Okamžitě vstal od stolu a společně s matkou pozorovali domovní dveře. Ty se po pár setinách otevřely a v nich stáli oné zmiňované dvojčata, Ethan a Ruby. „Konečně jste tady! Čekáme na vás celý den!" Přivítá je matka s radostným pohledem. Otec to pouze z povzdálí sleduje. „Chápu, že jste si chtěli sami užít své narozeniny, ale my jsme tady také," prohlásí matka s jemným úsměvem. Ethan a Ruby se na ni omluvně podívají a přikývnou. „Tak vám společně s matkou přejeme vše nejlepší k vašim osmnáctinám, děti naše," promluví konečně otec. „Děkujeme vám, matko, otče," poděkuje i za Ruby úctyhodně Ethan. „Je tu však něco, o čem si musíme promluvit," zvážní trochu matka.

Ethan a Ruby se už v domácím oblečením posadí k velkému a zachovalému stolu. Otec už automaticky sedí v čele stolu a matka po jeho pravici. „O čem tak důležitém chcete mluvit, matko?" Začne Ruby a otec si odkašle. „Nechci to nějak prodlužovat a chodit okolo horké kaše... Podejte mi vaše ruce," začne otec. Ruby a Ethan se na sebe prvně podívají, ale poté otci podají ruce. „Můžete nám vysvětlit, o co tady jde, otče?" Zeptá se Ethan nedůvěřivě. Nikdy se na své rodiče takto nedíval. Tentokrát však cítil něco jiného. Viděli matku jak vytahuje ruce z pod stolu a malým kapesním nožíkem se řízne jedním tahem do dlaně. Řízne však jedním tahem i své drahocenné děti, přičemž oba syknou a snaží se ruku dát pryč, otec však nesvolí. Obě z dvojčat pocítí adrenalin a strach. Nakonec řízne i otce. Matka položí svou dlaň na dceřinu. Tak, aby byly rány co nejvíce na sobě. To samé zopakuje i otec, ale se synem. Ruby i Ethan cítí silnou energii jak proudí jejich žílami. Jejich srdeční tep se zvýší a se strachem v očích se podívají na své rodiče. Krev dvojčat se rozproudí teče i přes zavřené dlaně. Otci a matce vylezou ostré špičáky, přičemž se snaží udržet na židli. Dvojčatům se tohle ale neděje. Děje se jim něco mnohem jiného. Jejich duhovka se z modré barvy změnila na červenou a jejich kůže zbledla. V tu chvíli dala matka i otec pryč své ruce.

„Otče, můžeš nám už konečně vysvětlit o co tady jde?" Zvýší hlas Ethan a Ruby sedí lehce vystrašená na židli. „Náš klan je speciální. Náš klan patří do podsvětí. V podsvětí se vyskytují upíři, démoni, elfové, čarodějové, ale dokonce i víly. To co jste viděli u nás, byly znaky upírství. Jedno si však neumíme s matkou vysvětlit. Oba jsme upíři, přičemž vy jste démoni."

„Co se tady ksakru už děje?"

490 slov.