Shadow // Teenwolf

Prolog

Stiles se probíral každý večer ze svých nočních můr. Vypadaly tak živě jakoby z něho sály život a chtěli roztrhnout. Nedokázal s nimi nadále žít, proto přestal chodit spát. 

Byl to jediný dobrý nápad, pomyslel si.

Po chodbách se ploužil jako nemrtvý. Na hodinách nedával pozor, proto dostával postihy. Jeho otec na něho křičel, ale on byl mimo. Neměl sílu odporovat. Celá jeho parta si toho všimla. Věděli, že to není jejich Stiles.

Přestal s nimi komunikovat. Stáhl se do ústraní. Odmítal s kýmkoliv se bavit. Scott se snažil sebevíc mu pomoci, ale Stiles se stále vzpíral. Bolelo ho odmítat svého kamaráda, ale věděl proč to dělá. Kdyby někomu vyprávěl o těch snech, nikdo by mu nevěřil.

Jedné noci se zamkl ve svém pokoji a vypnul si telefon, který neustále zvonil. Tři dny nespal. Byly to velice dlouhé dny. Posadil se na postel a chytl se za hlavu. Mžoural.

,,Nesmím usnout." Stále si opakoval dokola. Jeho tělo bylo velice slabé. Kdyby do něho někdo lehce strčil, rozpadl by se jako domeček z karet. Nakonec se rozhodl si na chvíli lehnout a neusnout. Když si lehl na postel, po pár minutách usnul. Únava ho přemohla. Jeho tělo se dočkalo dlouho očekávaného spánku.

Pohltil ho opět sen, ale byl jiný než ostatní. Stál uprostřed lesa sám. Kolem něho černo černá tma. Jeho srdce bušilo jako splašené. Měl strach. V jeho snech se většinou objevovali jejich nepřátelé jako doktoři. Pomalými krůčky kráčel v před. Před ním se začala zjevovat řeka. Rozhlédl se kolem. Postupoval dále blíž. Na svém okraji spatřil ležící tělo. Byla to dívka usuzoval podle dlouhých hnědých vlasů a drobného těla. Přistoupil k ní blíže. Dřepl si a nahmatával na jejím krku puls. Nenahmatal nic. Chtěl dívku otočit čelem k sobě, když se dotknul jejího ramene ozvaly se slova. ,, Pomoc mi." S těmito slovy se probudil. 

Posadil se a zamyslel se nad snem. Byl v menším šoku.