Louis*
Konečně doma. Zaklapl jsem dveře našeho cooperu a ještě víc se zachumlal do bundy. V jejím nošení jsme se střídali, vždy si jí vzal ten, kdo nebyl doma, nebo komu bylo smutno. Ulice vypadala strašidelně. Světlo lampy poblikávalo a různé zkuky vydávané větrem k atmosféře nepřispěly. Už abych byl u něj uvnitř. Co asi dělá? V tuhle dobu dělá večeři, nebo se učí. Vaří, aby si nepřipadal jako přítěž pro mě. S nádechem jsem odemkl dveře a cupital nahoru do bytu. Náš vysněný byt jsem koupil zhruba před měsícem. Střešní balkon, prostorná ložnice a koupelna. Kuchyň do krémově bíla, dle přání mojí princezny. Rok jsme spolu bydleli v hnusnym suterénu, kde bylo všechno slyšet a Harry se bál, že mu do postele vlezou myši. Daleko k tomu nebylo. I tak pro jeho bezpečí jsem mu koupil koťátko. Co mi dal na oplátku nechtějte vědět. Dal mu jméno Banjee. Konečně jsem byl nahoře. Dlaní jsem přejel květy na dveřích. Hazz studuje umění, takže je všude kolem. Dveře to schytali první. Bylo odemčeno, stačilo zatlačit. Něco uvnitř mě roztálo. Příjemné umělé světlo se mísilo se světélky z krbu, před kterým seděl Hazza. Pohupoval se pomalu na křesle zády ke mně. Kupodivu jsem necítil vůni večeře, a to mě překvapilo, ani ještě nebyla pocuchaná postel, takže musel celou dobu sedět v křesle. Divné. Pomalu jsem k němu šel. Ani po zabouchnutí dveří se neotočil. Jindy by přiběhl a políbil mě na tvář. Já bych mu prohrábl vlásky a zeptal se, jak se mu přes den dařilo. Teď nic. Seděl a civěl do krbu. I tak vypadal víc jak roztomile. Zase něco ve mně poskočilopři pohledu na něj a při představě, že se ho za pár okamžiků dotknu. Vyzul jsem se z bot a pomalu se došoural k oné osůbce. Jemně jsem mu položil ruce na ramena a zabořil onličej do vlásků. Až tehdy se na mě podíval. Trhl sebou a vyhoupl se na nohy. Přiběhl ke mě a obmotal ruce kolem mého krku. Pevně si mě přitiskl a zavrtal hlavu do krku. Parkrát mě polechtal dechem a odtáhl se. Podíval se mi do očí a já nachvíli přestal dýchat. Upřímně na mě svá očka vypadal jednoslovně dokonale. Čekal jsem, že něco řekne, ale místo toho opřel svoje čelo o to mé a zavřel oči. To dělal, když se cítil nesvůj. Potřeboval vědět, že někdo o něj stojí a není sám. Paže nechal stále kolem mého krku a pomalu dýchal. Já přiložil jednu ruku k jeho tváři a druhou si ho k sobě přitiskl za bedra. Pod mou rukou se na nich skrývala barevná tetování převážně květů a jiných pozitivních věcí. Zalilo mě teplo. Myslel jsem zárověň na naše čela, Jeho propletené ruce za mým krkem a přitisklé boky tělo na tělo mě uvádělo přinejmenším do rozpaků. Už jsem to nevydržel. Přitiskl rty na ty jeho a dal mu malou pusinku na spodní ret. Zbožňoval jsem to. Odtáhla jsem se a usmál na něj. Než mi stihl úsměv oplatit, schýbl jsem se a jako rugbysta si ho hodil přes rameno. Otočil jsem se o 360° a konečně jsem uslyšel jeho smích. Potom však stuhnul a slezl ze mě dolů. Chytl se za bříško a utekl směr koupelna. Jeho výraz mě zděsil. Před koupelnou jsem se zastavil a slyšel nepříjemné dávící zvuky spojené se zvracením. To mě překvapilo, protože za celou dobu našeho žití zvracel jen snad jen jednou, a tu noc před tím si nepřejte vidět. Docupkal jsem dovnitř a nemýlil jsem se. Hroutil se nad mísou stále to nechtělo přestat. Kleknul jsem si k němu a hladil ho po zádech. Trochu se uklidnil a zpomaloval dech. Přitom jsem mu šeptal, že to bude dobrý. A si pominutě se zvedl a přešel k umyvadlu. Držel jsem s nim krok a zezadu ho objal kolem pasu a hladil mu bříško. Sehnul se a opláchnul si obličej a pusu.Chvíli jsme si koukali přes zrcadlo do očí, dokud neřekl: ,, Půjdu si lehnout. " Víc ublíženě to říct nemohl. Pustil jsem ho a sledoval, jak se plahočí do postele. Sakra, co mu je? Když jsem šel přes kuchyň do potlete, došlo mi, že není navařeno. Snad to měl z hladu. Ležel zachumlaný v dece, Že mu koukala jen sem tam kudrlinka. Ležel na boku a ztěžka oddechoval.U pelesti jsem se vysvlík z jeansů a bundy. Zbyli mi jen boxerka a tričko, což byl můj domácí oděv. Pomalu jsem hupknul k němu a zezadu ho objal. ,,Copak ti je?" Místo odpovědi se ke mně otočil a zabořil obličej do mé hrudě. Asi mu bylo fakt zle. Jednu ruku jsem mu provlíkl pod hlavou a druhou namotával kudrlinky na prsty. Kdyby mohl, tak by určitě předl. Teď už se naprosto uklidnil. Došlo mi, že mi asi nic neřekne, takže jsem musel mluvit já: ,,Objednáme si něco! Máš chuť na pizzu nebo čínu? " Sklonil jsem hlavu, abych mu viděl do očí. Usmál jsem se a pohladil ho bříšky prstů po líčku. Trochu se usmál a jenom zakroutil hlavu, že to nechá na mně. Jemně jsem se vymanil z našeho sevření věnoval mu pusinku na tvář. Usmál se a zavřel oči, že se mu chce spát. Škoda, dneska mohla bejt ještě sranda. Čapl jsem sluchátko od pevný a vytočíl číslo na naší oblíbenou restauraci. Když jsme nešli přímo do ní, objednali jsme si.Během deseti minut zaklepal na dveře náš známý číňanský poslíček. Předal mi do rukou objednávku a s tučným dýškem odešel pryč. Vůně se nesla celým bytem. Jindy by Harry přiběhl, ani bych nemrkl, teď ne. To už je vážně nemoc. Stejně jsem furt v koutku duše doufal že nemá náladu a simuluje. Když princezna stále přicháze la, vyndal jsem tác a naskládal na něj porci. Ještě mě napadlo udělat mu banánovej koktejl se skořicí, jenomže je stačil sežrat, takže si musel vystačit s krabičákovym z pomerančů. Zády jsem drcnul do dveří a vešel do našeho království. V tu chvíli to i tak vypadalo. Těžké závěsy zabraňovaly průniku jakéhokoliv světla. V rohu stál Banjeeho pelíšek ve tvaru hradu, obvěšen všemožnýma hračkama a rolničkama. Na zemi ležel chlupatý ( taky velice drahý ) koberec. Chyběla jenom princezna. A ta ležela na postely, obklopená polštářky a na klíně hladící Banjeeho.
