Život je krátký 😦 [Short Story]

🖤

Když na to tak vzpomínám chce se mi brečet ale i smát
Jak tak koukám na moje staré fotky kde mám vystouplé žebra mám slzy v očích
I teď si dokážu podebrat žebra
A stále mám vystouplé kosti
Ale i přesto mě jeden člověk miluje a snaží se mi pomáhat
Vzpomínám si na ten hlas v podvědomí co mi říkal abych nejedla
Abych šla ven nebo uklízela aby jsem necítila hlad
Ve škole jsem zaháněla chuť k jídlu žvýkačkami