„Ale no tak, při všech mých bratrech, nemůžeš koukat na cestu... a hele koho to tu máme!"
„Já se... ale ne! Tak tebe bych tu nečekal!"
„Nojo, víš co... povinnosti..."
„Jasně, chápu..." Hubený muž v hnědém obleku s tenkým proužkem a s neodolatelně roztomilým vrabčím hnízdem hnědých vlasů na hlavě se usmál, přičemž odhalil impozantní chrup. „Piknik v Ásgardu, tentokrát doopravdy?"
„No, úplně nevím..." Druhý muž v podivném zelenočerném brnění a plášti si sundal helmu se dvěma zlatými rohy, trochu potřásl hlavou a projel si rukou černé dlouhé vlasy. „Zrovna jsem se trochu nepohodl s Thorem..."
„Ty? Vždyť jste jak ... no, to je jedno. Tak co bychom, kam bychom... poslyš, co kdybych tě pozval k sobě? V Tardis je skvělá hospoda. Nedávno jsem na ni natrefil, když jsem se vydal na výlet do centra, doneslo se ke mně, že se mi někde na šestém... nebo to bylo šedesáté? Ta loď je horší než Červený trpaslík... no, prostě jsem měl nějaký problém s Toclafany a náhodou jsem natrefil na takovou maličkou a útulnou hospůdku, ani nevím kde se tam tak najednou vzala... sotva míli cesty od můstku! Asi tak zhruba..." Doktor se otočil na patě a mávl rukou. "Tadytudy!"
„Jo, to znám. Máme to v Ásgardu taky tak... hospoda nejvyšší potřeby." Loki naklonil hlavu ke straně a šibalsky mrknul. "Ale to se vždycky protáhne!"
„Myslíš, že nás bude někdo shánět?"
„Jsi Doktor, ne? Pán Času a tak. Až dopijeme, skočíme zpátky sem, do téhle chvíle, potřeseme si rukou nebo co to na Gallifrey děláte na rozloučenou... a půjdeme si každý po svých povinnostech. Ryk bitev, vřeštící polnice, valkýry a tak..."
„To zní rozumně!"
Oba muži se usmáli (a bylo jediné štěstí, že na dohled nebyla žádná žena starší... no, řekněme deseti let, protože o jejím smutném osudu by pak mohli mezihvězdní bardi pět dlouhá a dlouhá léta) a vkročili do modrých dveří s bílým nápisem.
* o hodinu později *
„Ale moc pěkné to tady je." zabručel Loki, když dopil třetí pivo. „A ti...lidé... tady..."
„Hologramy. To víš, sám v prázdném baru... to by bylo divné i na Doktora!"
„Přijde mi, že některé poznávám. Támhle to... není to náhodou některý z tvých předchůdců?"
„Kde?"
„Ten s kloboukem a dlouhou šálou!"
„Ano, jistě. A támhle ještě jeden. A támhle je moje páté Já. Představ si, v jednou se mi zdálo, že jsem v páté inkarnaci měl dceru a v téhle jsem si jí vzal! Brrrr!" Doktor se otřásl a zahihňal. „Ale byla pěkná, to ne že ne!"
„Hmmm... slyšel jsem, že bratránci v poušti to tak dělají." Loki se zavrtěl a zadíval na prázdný korbel před sebou. „Isis si vzala svého bratra."
„Ti Egypťani! Už jsem ti vyprávěl, jak jsem se seznámil s Kleopatrou? Hele, ty nemáš pivo! Poslyš, je pravda, že Vikingové jsou jako jejich pivo?"
„He?"
„No, jednou jsem někde slyšel, že Vikingové pili pivo teplý..."
* o několik blíže neurčených časových úseků později *
„Ale to nic neni... sem mu pak to zatracený kladívko vzal, né? Vzalsem ho a schoval!"
