Blue- příběh legendy

Kapitola první: musím pryč

Ještě chvíli jsem si sestru prohlížela. Nemohla jsem tomu uvěřit. Měla dokonale rozkouslou tepnu na krku. Krev už z ní netekla, Zeměvlčice už ji vypila. Já si opřela hlavu o její záda a jen stěží jsem vnímala, jak přibíhá můj otec se smečkou v patách, a všichni vyjí hrůzou a žalem. Jen jsem ležela a vnímala její mizící pach, její mizící teplo. Doufala jsem, že otevře oči, začne dýchat a všechno vysvětlí. Ale, to se nestalo.

,,Moje dcera nás opustila. Velmi mladá. Nemůžu říct, co cítím. Ten žal se nedá vyjádřit slovy. Nemůžu uvěřit tomu, že už tu není, už se na mě nikdy nepodívá." Řekl Alfa zlomeným hlasem. ,,Jak víte, byla by skvělou a zodpovědnou Alfou. Naštěstí.....máme náhradu její oddanosti smečce." Dívala jsem se, kdo je ten, o kom otec mluvil, a když jsem zjistila, že jeho zelené oči se dívají na mě, myslela jsem, že omdlím. Nemůžu být Alfa! ,,Má druhá dcera Blue bude velkorysou Alfou, která bude dbát na vaše požadavky. Slibuji, že jí vše předám." Dokončil můj otec. ,,Ne! Ona se na to nehodí!" Zavrčel kdosi z davu. Byla to Rowling, šedočerná vlčice. Měla jsem pocit, že snad vyskočím a olíznu jí čenich, ale na to nebyla vhodná doba. ,,Nech toho, Rowling. Máš snad ráda své postavení ne?" Řekl můj otec. Rowling se bohužel nechá snadno zastrašit.

,,Myslíš to vážně?" Zeptal se Chinaski, náš omega a můj tajný druh. ,,Smrtelně." Řekla jsem. ,,Nemám moc času. Nemůžu tu zůstat. Já nepatřím do doupěte Alfy!" Řekla jsem. ,,Blue.......co když se už neuvidíme? A co mám říct smečce?" Zeptal se Chinaski. ,,Řekni....že jsem umřela." Řekla jsem nějak podivně klidně. On se na mě nevěřícně podíval. Pak sklopil hlavu. ,,Dobře. Chci abys byla šťastná" řekla tiše. Pak se na mě podíval hnědýma očima. ,,Miluju tě." Řekl a olízl mi čumák. ,,Já tebe taky..." Řekla jsem se sevřeným hrdlem. Bylo mi zle. Jak ho mám opustit? ,,Já...já půjdu....." Řekla jsem. ,,Neboj. Určitě se ještě uvidíme." Řekla jsem a olízla ho. Vstala jsem a rozeběhla se pryč, aby Chinaski neviděl, že mi tečou slzy. Protože jsem věděla, že poslední věta co ode mě slyšel byla lež. Nejspíš a myslím, že i on musel tušit, že se už nikdy nevrátím....
Pokračování příště...

Ahoj! Další kapitola na světě. Doufám že se líbí😁
-Terez